socha sv. Jana Nepomuckého

V nejvyšší části je podstavec rozšířen do stran dvěma bočními rameny. Korunní římsa podstavce je bohatě profilovaná. Střední část římsy je segmentově prohnutá, boční strany jsou mírně skloněné. Nad římsou je ve vrcholové části podstavce základna sochy s půlkruhově profilovanou obvodovou lištou. Podstavec je svým provedením nápadně podobný podstavci protější sochy svatého Judy Tadeáše. U levé nohy svatého Jana Nepomuckého je na obláčku andílek, který hledí vzhůru na světce. Ten stojí v kontrapostu, je oděn do kanovnického roucha s límcem. V rukou drží oválnou kartuši, na níž je reliéf palladia země české. Palladium je uchováno ve staroboleslavském poutním kostele Nanebevzetí Panny Marie. Prostovlasou hlavu s plnovousem má světec skloněnou dolů se zrakem upřeným na palladium. Nad hlavou má kovovou svatozář. Socha vznikla jako připomínka cíle poutní cesty do Staré Boleslavi..

Ke konci 18. století dostal dům dnešní pozdně barokní fasádu. Od roku 1958 je spolu se sochou na seznamu kulturních památek. Od roku 1961 je součástí městské památkové zóny. Ta je od roku 1995 na seznamu světového dědictví UNESCO. Socha byla restaurována v roce 2012. Johánek z Pomuku, dnes známý jako svatý Jan Nepomucký, žil ve 2. polovině 14. století. V době své smrti byl generálním vikářem. Stal se obětí mocenského sporu mezi českým králem Václavem IV. a pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna. Světec zemřel v Praze 20. března 1393 během mučení, které král nařídil. Jeho tělo bylo svrženo z Karlova mostu do Vltavy, proto jsou dnes jeho sochy často k vidění na mostech. Kanonizován byl roku 1729. Je patronem Čech a Bavorska, kněží, mlynářů, lodníků a nemocných osob. Je ochráncem proti povodním, utonutí, suchu, moru a pomluvám..