
Socha sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1752. Zhotovena je z pískovce. Socha stojí na polygonálním soklu a vlastním dekorativně pojatém podstavci s pozůstatky reliéfní výzdoby. Ve vrcholu klečící světec se sepjatýma rukama nadnášený oblaky. Socha světce je umístěna na okraji kamenného můstku. Podstavec, provázaný se zdivem můstku. Sokl má konvexně probrané boční stěny lemované páskou, která se u soklu volutovitě stáčí. Rovněž profilovaná římsa se ke středu vlnovitě zvedá a stáčí do volut. Čelní stranu zdobí ryté zrcadlo s pozůstatky reliéfu, původně znak sedleckého kláštera. Klečící světec nadnášen oblaky je oblečený v kanovnickém rouchu a s rukama sepjatýma na prsou. Jde o barokní dílo s patrnými rokokovými vlivy. Socha byla zapsána roku 1973 do státního seznamu kulturních památek.