Suchdol

Píškové drželi Suchdol až do poloviny husitských válek a poté se majitelé často střídali až do roku 1530, kdy jej od Jana Pařízka z Pařízku koupili Popelové z Vesce, kteří zřejmě provedli rozsáhlou přestavbu starého gotického sídla na renesanční zámek. Jan Popel z Vesce jej ale zanedlouho poté, roku 1571, musel pro dluhy odprodat Jiřímu Voděradskému z Hrušova. V průběhu 30tileté války byl zámek i s celou vsí několikrát vydrancován císařskými a nakonec roku 1639 i Švédy, takže když jej o osm let později získal Jindřich Volf Berka z Dubé, musel jej nechat nákladně opravit. Zároveň však připojil Suchdol k Malešovu a tak význam suchdolského zámku klesl. Centrem samostatného statku se stal znovu až roku 1738, kdy jej od Karla Jáchyma Bredy odkoupil pražský univerzitní profesor Václav Neumann z Puchholce. V soudobé kupní je smlouvě se dochoval popis zámku jako kammenné, do čtyřhranu stavěné budovy, kryté šindelem a chráněné vodním příkopem. V přízemí se nacházely sklepy, kuchyně, komory, klenuté světnice a chlév, v patře pak několik místností pro písaře a zbytek byl využit jako sýpka. Václav Neumann přikročil k dalším stavebním úpravám zámku; nechal zasypat vodní příkopy a zřídit zdí obehnanou zahradu, do stejné výšky srovnat jednotlivá křídla a zakrýt je barokní valbovou střechou a znovu vybavit některé místnosti. Od roku 1776 se stal Suchdol opět součástí malešovského panství a Osteinové či poté Dahlberg-Osteinové zdejší zámeckou budovu využívali jen hospodářsky a v l. 1839-1875 v ní dokonce zřídili cukrovar, později bylo ještě zbořeno severozápadní křídlo a v jeho místech postaven kravín. Při první pozemkové reformě v roce 1925 získala zámek obec a zmíněný kravín byl přestavěn na sokolovnu. Roku 1946 byla v části zámku umístěna škola a od roku 1961 byl celý objekt postupně opravován. Vznikla zde i knihovna a obřadní síň či sídlo MNV, opravena byla sgrafitová výdoba fasád. Dnešní zámek je pravidelná čtyřkřídlá budova, obrysově vymezená již od středověku obvodovou hradbou. Hlavní stavbou původní tvrze byla mohutná hranolová věž ve východním nároží, při níž více k severu stávala brána. Na jihovýchodě stálo další obytné křídlo a vše doplňovala řada provozních a hospodářských prostor, do nádvoří otevřených arkádami na pilířích. V první polovině 16. století byla původní tvrz razantně přestavěna a v přízemí obytné věže byla tehdy proražena nová velká okna, jejichž ostění jsou dnes nejpozoruhodnějšími stavebními detaily zámku. Mimo profilace jsou okna zdobena pásovými reliéfy pletence, kroužků a listů, a vzhledem k jejich řemeslné i umělecké kvalitě lze soudit, že zde působil zkušený kameník, snad i z Rejtovy huti na Pražském hradě. Ve druhé polovině 16. století bylo dostavěno jihozápadní křídlo a vznikla dnes již opět opravená sgrafitová výzdoba.