Pozůstatky gotické pohřební kaple z dílny parléřovské stavební huti, pocházející z osmdesátých let 14. století.
Hlavní obrázek místa
© Karel Husák, 06/2012
Kaple Božího Těla (nebo též svatobarborský karner) vznikla jako první stavba z plánovaného církevního okrsku a jeho stavba započala ještě před započetím stavby chrámu sv. Barbory. Karner využil prostor ostrohu nad říčkou Vrchlicí, kde parléřovská huť vystavěla kapli ve vrcholně gotickém slohu, s devíti poli křížové klenby a čtyřmi mohutnými válcovými sloupy. Zajímavostí je, že žebra klenby mizí ve zdech kaple bez jakékoliv konzol. Původně byla stavba plánována jako dvojpodlažní – v dolním podlaží měla výt vybudována kostnice a v horním kaple, sloužící k zádušním mším. Kaple však nebyla nikdy zcela dokončena, svému účelu sloužila pouze kostnice, kam se ukládaly kosti ze znovu používaných hrobů na městských hřbitovech. V roce 1626 přešla kaple do majetku a správy Jezuitů, kteří v její těsné blízkosti začali budovat svoji kolej. Přitom docházelo k terénním úpravám, kterým musel ustoupit i starý hřbitov. Kosti byly přeneseny do kostnice a zazděny do několika polí podlahy. Jezuité také nechali prostor barokně zastřešit a vybudovali vstup s barokním portálem. Po svém zrušení na konci 18. století byla kaple Božího těla prodána v roce 1794 krupaři Josefu Střížkovi, který zde zřídil krupařskou dílnu. Bývalá kaple měnila často majitele až ji roku 1886 získal varhanář Jan Tuček a přeměnil ji ve varhanářskou dílnu. V majetku varhanářského rodu Tučků zůstala kaple až do roku 1947 a trvale chátrala. V roce 1990 ji do majetku získalo město Kutná Hora. V současné době je kaple po kompletní rekonstrukci (v letech 1997-2000).
Milan Caha, 1.5. 2007
Středočeský kraj,  Kutná Hora  (KH), Kutná Hora

Místa v okolí

 jezuitská kolej
 Hrádek
 synagoga/Husův dům
 kostel sv. Jakuba
 kamenná kašna
 Kamenný dům
 Vlašský dvůr
 mariánský sloup
 Sankturinovský dům
 dům č. p. 507
 městské opevnění
 cukrovar
 Lorec
 Přítoky
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Štěpána
 Křesetice
 Libenice
 evangelický kostel
 vodárenská věž
 Hlízov
 Malešov
 Nové Dvory
 mariánský sloup
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Jakuba
 Vysoká
 Opatovice
 Červené Pečky
 kaple sv. Kříže
 Třebešice
 kaple sv. Rodiny
 socha sv. Floriána
 Nebovidy
 Červený Domek
 Úmonín
 Kluky
 Lochy
 Nová Lhota
 venkovská usedlost
 kostel sv. Markéty
 Roztěž
 Suchdol
 Kačina
 Sion
 kostel sv. Ondřeje
 Březová
 kostel sv. Ondřeje
 Pašinka
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Kateřiny
 Sedlov
 kostel sv. Václava
 Přítoky
 Ratboř
 Ratboř
 Lomec
 Třebonín
 Třebonín
 boží muka
 kostel sv. Václava
 Hrádek
 kostel sv. Alžběty
 Podměstský mlýn
 Husův sbor a pomník
 měšťanský dům
 měšťanský dům
 děkanství
 vodárenská věž
 radnice
 městský dům
 kostel sv. Martina
 synagoga
 evangelický kostel
 Žáky
 Husův sbor
 Žáky
 kašna
 Žáky
 sokolovna
 mariánský sloup
 Regionální muzeum
 dům č. p. 46
 městské opevnění
 Dusíkovo divadlo
 mariánský sloup
 starý most
 budova pošty
 synagoga
 radnice
 Práchovna
 Kolín
 Konárovice
 Podskalský mlýn
 kostel sv. Prokopa
 kostel sv. Marka
 mariánský sloup
 Žehušice
 Žehušice
 Radovesnice
 Vodárenská věž
 větrný mlýn
 barokní kamenný most
 Hraběšín
 kostel sv. Jiří
 Lošany
 Červené Janovice
 Červený Hrádek
 radnice
 Filipov
 Tupadly
 Týnec nad Labem
 Polní Voděrady
 Býchory
 Býchory
 Jindice
 Horušice
 Bečváry
 Kolo
 Kojice
 Březina
 Křečhoř
 kostel sv. Gotharda
 Drahobudice
 Bedřichova vyhlídka
 Libodřice
 Bauerova vila
 kostel Všech svatých
 kostel sv. Václava
 evangelický kostel
 kostel sv. Anny
 Žíšov
 kostel sv. Marka
 kostel sv. Václava
 Zlaté Slunce
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Václava
 vodní mlýn
 Bratčice
 kostel sv. Vavřince
 Zbraslavice
 Zbraslavice
 kostel sv. Jiljí
 synagoga
 židovský hřbitov
 Zdechovice
 kostel sv. Vavřince
 Břežany I
 evangelický kostel
 evangelický kostel
 kostel Panny Marie
 Morány
 Hrádek u Podmok
 Čestín
 Cerhenice
 Cerhenice
 vyhlídkové věže
 Petrovice II
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Markéty
Kontaktní informace
Domeček u kaple Božího těla
Barborská 52
284 01 Kutná Hora
Tel: 327 515 797; 736 485 408
http://www.kutnahora.cz/index.php?sec=1&cid=119
trejbalova@kh.cz
Základní informace místa
ID místa: 5201
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kaple
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 4.5.2007
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

reklama