
Barokní kostel sv. Anny tvořil nedílnou součást celku spolu s dominikánským klášterem (v pozadí). Objekt má kruhový půdorys, uvnitř v podobě čtverce se zkosenými rohy, s půlkruhovým presbytářem a dvěma bočními kaplemi. Z vnějšku členěn ve dvou pásmech nikami mezi pilastry. Portál z r. 1696 sloupový mramorový s nápis. deskou, znak Věžníků a dva andělé. Interiér osmiboký, strop bohatě zdoben štukovou omítkou - reliéfy andílků a evangelistů, kartuše, rozviliny.
Hlavní oltář ve tvaru altánu, dvanáct sošek apoštolů, andělé s obrazem Sv. rodiny, dva boční oltáře, kazatelna, barokní lavice z let 1700 - 1720.
Kaple má kruhový půdorys, kolem ní stojí trojkřídlá patrová budova s valbovou střechou. Ve středním křídle na straně ke kapli stojí dvě věže, mezi kterými je spojovací trakt s kaplí..
1739 zde císař povolil pouze komunitu tří kněží a jednoho sakristiána. Josef II. r. 1784 změnil rezidenci na školu a jako sídlo řádových bratří ji roku 1785 úplně zrušil. R. 1789 v ní byla zřízena fara a zůstala zde i škola. Po 2. světové válce vlastníkem objektu stát. Objekt byl postupně využíván jako mateřská škola, dílna výroby obuvi a zčásti upraven na nájemní obecní byty. Poč. 90. let byl ve značně zchátralém stavu prodán do vlastnictví soukromé osoby. Kostel měl vážné statické poruchy. Vypracován projekt statického zajištění a obnovy pláště, od r. 2011 probíhá oprava - kostel sv. Anny zařazen do programu Záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury ČR. Po opravě fasády a portálu se na západní průčelí kostela vrátí restaurované sochy andělů..
Po dostavbě kaple se uvažovalo o řádu, který měl při kapli působit. Původně to měli být jezuité z nedaleké Kutné Hory, nakonec byli povoláni dominikáni. Se stavbou zamýšleného konventu se začalo po roce 1720 a budova byla dokončena v roce 1727. Císařským dekretem z roku 1739 byla povolena jen komunita tří kněží a jednoho sakristiána a konvent v Nových Dvorech tak nevznikl. Dekretem Josefa II. z roku 1784 byla rezidence dominikánů zrušena a proměněna na školu a k jejímu úplnému zrušení došlo v roce 1785. Poté zde byla fara. Po roce 1945 rezidence sloužila jako mateřská škola, dílna obuvi, nebo jako byty..