vnější val v místě předpokládaného vchodu
© Milan Caha 05/2009
Hradiště na táhlém návrší Kolo, datované do pozdně laténské a halštatské doby, některými autory považováno za halštatské oppidum, centrum keltského osídlení na Kolínsku. V době vzniku bylo pravděpodobně obklopeno labskými rameny.
Hradiště leží na táhlém návrší Kolo 25 metrů nad pravým břehem Labe, v nadmořské výšce 225 m. Jedná se o výběžek Železných hor. Opevněná plocha tvoří protáhlý ovál o délce 700 metrů a rozloze 9 ha. Lokalita zřejmě v době svého vzniku tvořila ostrov mezi labskými rameny, která tvořila součást opevnění hradiště. Pozůstatek tohoto vodního příkopu je znatelný na západním okraji areálu. Plocha hradiště je znehodnocena dlouhodobou zemědělskou činností.
Milan Caha (zdroj: V. Čtverák, M. Lutovský, M. Slabina, L. Smejtek: Encyklopedie hradišť v Čechách, Libri, Praha 2003), 4.7. 2009
historie
Hradiště je podle dosavadních archeologických nálezů považováno za pozdně laténské a halštatské. Některé prameny jej považují za oppidum, centrum keltského osídlení na Kolínsku. Opevnění na severní a východní straně tvořila palisáda upevněná do zářezu ve skalním podloží, za kterou bylo naskládána zídka z lomového kamení překrytá zeminou. Akropole byla opevněna pravděpodobně v mladší době laténské. Výzkum hradiště provedli František Dvořák ve 30. letech, J. Hrala v padesátých letech a Z. Sedláček v sedmdesátých letech 20. století. Průzkum objevil pozůstatky nadzemního domu o rozměrech 8×6,5 metrů z 1. stol. př. n. l., kelímky na tavení železa, střepy z 2.–1. stol. př. n. l., zlomek rotačního žernovu.
Milan Caha (zdroj: V. Čtverák, M. Lutovský, M. Slabina, L. Smejtek: Encyklopedie českých hradišť, Libri, Praha 2003), 4.7. 2009
