Celkový pohled od východu, vlevo upravené zbytky původní věže
© Filip Matoušek 10/2005
Městečko Zbraslavice leží asi 16 km jihozápadně od Kutné Hory a 10 km severovýchodně od Zruče nad Sázavou a můžete se sem z obou zmíněných míst dostat bez problémů i vlakem. V západní části městečka hned za kostelem sv. Vavřince se nachází budova nově opravovaného zámku a ještě dále k západu na nízké ostrožně přestavěné zbytky středověké tvrze, někdy označované i jako hrad. Obě památky jsou jako soukromý majetek běžně nepřístupné veřejnosti.
HistorieZ průběhu druhé poloviny tohoto století je doložen dlouholetý majetnický spor mezi Svatby z Otradovic a Bohušem ze Švabínova a z Drahobudic, který tehdy vlastnil třetinu zbraslavického statku. Svatbové však majetek zanedlouho opět spojili a Jiří Svatba jej potom roku 1534 prodal Jindřichu Firšicovi z Nabdína. Z dalších rychle se střídajících majitelů lze uvést Malovce, Horňátecké z Dobročovic a po r. 1667 Odkolky z Újezda. Časté majetkové změny ukončil až rok 1885, kdy Zbraslavice se sousedním Hodkovem zakoupil podnikatel Jan Šebek, jehož potomkům patřily až do znárodnění r. 1948.
Popis tvrzeNěkdy před koncem 13. století bylo sídlo přeneseno asi 150 metrů více na západ na konec ostrožny. Zde vznikl obdélný areál, chráněný ze tří stran nevysokými ale strmými svahy a navíc ještě příkopy. Šíjový příkop, dnes zcela zaniklý, chránil i čelní stranu. Západní část tvrze na nejchráněnější straně dispozice tvořila obdélná obytná budova, z níž se do současnosti dochovaly tři suterénní valeně zaklenuté prostory, přičemž zbytek současných konstrukcí je výrazně mladší. Někdy na konci 15. století byla pak budova zřejmě kvůli potížím se statikou podepřena dvěma masivními nárožními pilíři (jeden z nich je dosud dochován při severozápadním nároží). Další valeně zaklenutý sklep se dochoval v jihovýchodním nároží areálu a jedná se pravděpodobně o zbytek věže, chránící původně vstup do nádvoří a most přes šíjový příkop. Celá tvrz byla opevněna mohutnou, místy až 3 metry silnou obvodovou hradbou, částečně dochovanou zejména na severní straně. V průběhu druhé poloviny 16. století byla tvrz renesančně přestavěna a získala nejspíše podobu pravidelné čtyřkřídlé dispozice uzavírající malé nádvoří; z této stavební etapy se však mnoho nedochovalo. V průběhu 18. století byl mezi starou tvrzí a kostelem postaven nový zámek a tvrz byla využívána jen účelově, a to až do r. 1809, kdy ji zcela zničil mohutný požár. Po něm byla většina konstrukcí zbořena a na základech severního a západního křídla vznikly nové hospodářské budovy, které existují dodnes.
|
Přihlášení |
