městské opevnění

Horní město (chrám sv. Barbory, Vlašský Dvůr) později bylo opevnění rozšířeno o tzv. Dolní město, které obsahovalo kostel Panny Marie Na Náměti. V roce 1490 byla fortifikace dokončena včetně čtyř hlavních bran, které byly pojmenovány podle směrů, kterými se do města vcházelo (Kouřimská brána, Čáslavská brána, Kolínská brána a směr k sedleckému klášteru – tedy Klášterská brána). Kromě těchto bran musíme počítat i několik menších branek a forten. V průběhu 17. a 18. století začala kutnohorská fortifikace ztrácet na významu. Postupně se začaly z vnitřní strany k hradbám přistavovat domky a mohutné příkopy byly postupně zaváženy odpadky. Systém hradeb nicméně vydržel až do počátku 19. století. V té době byl velice poškozen a bouraní hlavních prstenců opevnění způsobilo nejspíš zřícení Kouřimské brány, v jejíchž sutinách zahynuli tři lidé. Do konce 19. století byla většina fortifikace – včetně bran – zbytečně zbořena a zachovala se jen na několika málo místech..

V 19. století nebyl její stav dobrý, a proto byla její horní část po zřícení Kouřimské brány snížena. Spodní nevzhledná část byla zastřešena a nakonec v roce 1873 odstraněna při stavbě nového mostu před řeku. Podoba brány je dnešním návštěvníkům známa pouze ze dvou zobrazení ze 17. století. Dolní část s průjezdem byla čtyřboká. Horní část měla tvar osmiúhelníku včetně střechy, na které se nacházelo ještě několik menších věžiček. Klášterská brána

Původně gotická brána se nacházela v dnešní Poděbradově ulici. První zmínka o bráně se datuje k roku 1405. V roce 1490 je doložena její pozdně gotická přestavba. Protože brána v 17. století už nevyhovovala, byl roce 1613 vypracován projekt na zboření brány a vznik novostavby. Bránu zachránila třicetiletá válka, ale stav byl velice špatný. Teprve v letech 1676–77 byla radikálně přestavěna v pozdně renesančním slohu. V roce 1768 byla zbořena její přední část. V 19. století byla zrušena funkce branného, a jako zbořená se brána uvádí k roku 1878. Gotický vzhled brány není znám, snad jen ze starých maleb, které zachycují celkové pohledy měst. Gotickou bránu tvořila věž nad úrovní hradeb s vysutým předbraním. Renesanční podoba brány je znám díky staré fotografii z 19. století. Kolínská brána

Nejmohutnější, nejkomplikovanější – i takhle by se dala nazvat Kolínská brána. Nacházela se na konci dnešní ulice za bočním zalomením uličky z Pirknerova náměstí. O existenci tohoto monumentálního branského komplexu svědčí zalomení uličky. Poslední zbytek brány se nachází v podezdívce domu čp. 234 a vedle něho. Z předbraní zbyla přízemní zídka na zahrádce domku čp. 103. Tato nejstarší středověká brána bývala pouze dřevěná. V době Jiřího z Poděbrad se však už začal stavět celý komplex včetně předbraní z kamene. Dokončena byla roku 1490. V roce 1544 byl její krov poškozen a kámen z brány začal padat na okolní domy. Po opravách v roce 1607 byla opět značně poškozena; v roce 1677 byl opraven padací most. Na konci 18. století jsou doloženy masivní trhliny v hlavní bráně. V roce 1804 je radě města předložen návrh na zboření brány. Následujícího roku je brána snížena a o další rok později je její značná část ubourána. Definitivně byla zbořena až v roce 1840 i přes značný protest archeologického spolku Vocel. Tomu se aspoň podařilo zachránit předbraní s baštou braného, ani to však nakonec neušlo zkáze a bylo zbořeno v roce 1879. V čele brány se nacházelo velké předbraní s čelní hrotitou branou, po levé straně chráněné okrouhlou baštou o výšce vlastní brány. Na konci předbraní stála hlavní věž s průjezdem. Kouřimská brána

Stávala na horním konci Husovy ulice na západní straně města. Na místě snad dřevěné brány byla v průběhu 14. století postavena čtyřboká kamenná brána. V roce 1490 byla pozdně goticky přestavěna. V roce 1656 nebyl její stav dobrý. Celkové obnovy se dočkala o čtyři roky později. Bohužel v roce 1817 byla brána natolik zchátralá, že se zřítila a v jejich troskách zahynuli tři lidé. Je zachován zbytek, který není přístupný a bohužel není ve stavu, v jakém by tato památka zasloužila být. Vlastní bránu tvořila mohutná čtyřboká věž s dlátkovou střechou. Byla čtyřpodlažní, s klenutým průjezdem a vstupovalo se do ní z hradebního ochozu. V jejím čele se nacházelo předbraní s padacím mostem přes mohutný příkop. Celé předbraní se dochovalo do dnešních dnů. Do hradebního prstence bylo vloženo několik menších branek a forten: Nová brána, Katova branka, Žižkova brána, Podhrádecká brána, Stará brána, Leflířská brána, Provaznická fortna a Sedlecká fortna....