Nový židovský hřbitov založen pravděpodobně na konci 18. století. Po 2. světové válce rozebrána jeho ohradní zeď a část novějších náhrobních kamenů odcizena. Nyní dochováno kolem 150 náhrobků pocházejících z doby od počátku 19. století do r. 1932.
Hlavní obrázek místa
židovský hřbitov v paprscích večerního slunce
© Stanislav Drda 9/2015
Historie židovského osídlení ve Zbraslavicích se píše od poloviny 17. stol. Při obci nejprve vznikl první starý hřbitov, jenž však byl v 18. stol. zrušen a dobové výpovědi již počátkem 20. stol. uváděly, že po něm nezůstaly žádné stopy. Nový hřbitov, který se dochoval a který dnes můžeme navštívit, pochází z konce 18. stol. Najdeme jej 800 m severně od města v blízkosti cesty odbočující od silnice směrem na Kateřinky. Jako možný rok jeho založení se uvádí letopočet 1797. Hřbitov se zpočátku nacházel v soukromém vlastnictví (v r. 1838 je zapsán ve vlastnictví rytíře Jakoba Löwenthala) a v 50. letech 19. stol. přešel do správy židovské náboženské obce. Tehdy také ve Zbraslavicích sídlil nejvyšší počet Židů v historii obce (v r. 1850 to bylo 215 Židů). V následujících desetiletích počet Židů klesal a v r. 1930 zde žilo již jen 19 obyvatel židovské národnosti. Místní zemřelí byli pohřbívání na zdejším hřbitově až do období před začátkem 2. světové války. V průběhu války pak zahynula většina zbývajících zbraslavických Židů v tzv. transportech smrti, takže válka s sebou přinesla i konec zdejšího židovského osídlení. Za války také došlo k záměrnému poškození některých náhrobků na místním hřbitově. Až do konce války hřbitov obepínala hřbitovní zeď a na hřbitov se vstupovalo skrz márnici v jeho jižní části. Zeď však byla po válce takřka kompletně rozebrána a mnohé novější náhrobní kameny odvezeny neznámo kam. Nedochovala se ani márnice, z níž do současnosti zůstaly jen nepatrné zbytky zdiva. V r. 1958 se hřbitov stal kulturní památkou a zřejmě i díky tomu pak bez větší újmy přežil až do dnešních dnů. V létě 2008 se místní lokalitou prohnalo tornádo, které na hřbitově vyvrátilo většinu vzrostlých stromů i řadu náhrobků. Ty byly v následujícím roce zpět osazeny na svá místa a zrestaurovány. Aktuálně se zde nachází kolem 150 náhrobních kamenů…  číst dále
Stanislav Drda (zdroj: Rozkošná B., Jakubec P.: Židovské památky Čech, Nakladatelství Era, 2004; různé internetové zdroje), 21.10. 2015
Středočeský kraj,  Kutná Hora  (KH), Zbraslavice

Místa v okolí

 kostel sv. Vavřince
 Zbraslavice
 Zbraslavice
 kostel sv. Václava
 Hodkov
 Bohdanka
 Morány
 Červené Janovice
 Ostrov
 Čestín
 Přítoky
 Březina
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Anny
 kostel sv. Ondřeje
 Sion
 Březová
 Huť Jakub
 Bělá
 kostel sv. Martina
 Petrovice II
 rozhledna Babka
 Roztěž
 lesní pramen
 Lomec
 Losiny
 Vlastějovice
 Úmonín
 Třebonín
 Horka II
 Zruč nad Sázavou
 Třebonín
 Malešov
 Zruč nad Sázavou
 židovský hřbitov
 kostel sv. Václava
 kaple sv. Panny Marie
 Budčice
 kostel sv. Jiljí
 Křesetice
 synagoga
 kostel sv. Jiří
 Hraběšín
 Kounice
 Nová Lhota
 kostel sv. Václava
 evangelický kostel
 vodní mlýn a pila
 Lacembok
 pivovar
 Kácov
 Jindice
 Žíšov
 Chřenovice
 kostel sv. Mikuláše
 Vysoká
 větrný mlýn
 Černýš
 kostel sv. Havla
 Soutice
 Kácov
 Chlum
 socha sv. Floriána
 Kluky
 Borovsko
 Borovsko
 Otryby
 Bohumilice
 most u Borovska
 venkovská usedlost
 kostel sv. Markéty
 Suchdol
 Pelíškův most
 Přítoky
 kaple Božího Těla
 Hněvkovice
 jezuitská kolej
 synagoga/Husův dům
 kostel sv. Vavřince
 Červený Hrádek
 Žáky
 Přemilovsko
 Žáky
 Thunovský letohrádek
 Hrádek
 Ledeč nad Sázavou
 Žáky
 kostel sv. Jakuba
 kamenná kašna
 Vlašský dvůr
 mariánský sloup
 Drahobudice
 Kamenný dům
 židovský hřbitov
 dům č. p. 507
 cukrovar
 Sankturinovský dům
 městské opevnění
 kostel Všech svatých
 Církvice
 kostel sv. Havla
 Lorec
 Třebešice
 Bečváry
 Lochy
 Sluneční zátoka
 Trhový Štěpánov
 Hrádek
 Vilémovice
 kostel sv. Vavřince
 Podměstský mlýn
 Husův sbor
 děkanství
 evangelický kostel
 měšťanský dům
 městské opevnění
 měšťanský dům
 mariánský sloup
 kašna
 kostel sv. Alžběty
 židovský hřbitov
 radnice
 městský dům
 sokolovna
 Dusíkovo divadlo
 synagoga
 kostel sv. Jakuba
 boží muka
 synagoga
 grotta
 Hryzely
 Zásmuky
 fara
 kaple Kalvárie
 mariánský sloup
 studánka sv. Anny
Základní informace místa
ID místa: 12531
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: židovské památky
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 21.10.2015
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

reklama