
Žulová barokní sloupková boží muka byla vytvořena dle ne zcela jednoznačné datace na podstavci roku 1746 nebo roku 1716 a patří k nejstarším památkám tohoto typu na Sedlčansku. Stojí na jižním okraji vsi Mezné, která je částí obce Jesenice. Přemístěna a opravena byla roku 1974, o čemž svědčí datum vyryté na zadní straně podstavce. Na hranolovém podstavci stojí dřík ve formě toskánského sloupu. Na vrcholu je žulový latinský kříž s reliéfní postavou rustikálně znázorněného ukřižovaného Krista. Poměrně jemné opracování odolného materiálu svědčí o kvalitě jejich tvůrců. Takovéto provedení božích muk je na Sedlčansku zcela výjimečné a je vzácné i v okolních regionech. Památkově chráněná jsou od roku 1958.
Ve 14.–17. století měla nejčastěji podobu žulového nebo pískovcového sloupu, zakončeného lucernou s křížem na vrcholu. Ač se oblast od oblasti jejich podoba liší, obvykle mají tři základní části – podstavec či sokl, sloup či dřík a kapličku neboli lucernu. Na dříku (a méně častěji na patce) bývaly znázorňovány předměty, související s Kristovým umučením – hřeby a kladivo, kopí s houbou namočenou do octa, důtky, kleště, kostky (se kterými římští vojáci hráli o jeho šat) apod. Od období baroka až do současnosti jsou u nás častější boží muka zděná – z lomového kamene či z cihel, s kruhovým, trojúhelníkovým nebo čtyřúhelníkovým půdorysem dříku. V odborné literatuře se rozlišují dva základní typy – sloupková s zakulaceným dříkem a pilířová s hranolovým dříkem. Kromě typově čistých božích muk existuje řada drobných staveb, které jsou přechodem mezi božími muky a výklenkovými kapličkami..