Terénní zbytky blíže neznámé fortifikace, snad hrádku neznámého jména ze 13.-14. st., o němž psané zprávy mlčí a nejsou dosud k dispozici ani archeologické nálezy pro dataci. Zachovány mohutné valy a příkop.
Hlavní obrázek místa
Severovýchodní nároží fortifikace, chráněné příkopem
© Filip Matoušek 10/2006
U vsi Třebonína, ležící asi 7 km jihozápadně od Čáslavi, se nachází hned několik pozůstatků opevněných lokalit či sídel, jejichž historie i doba vzniku jsou ovšem v současné době jen těžko stanovitelné. Kromě pravděpodobného hradiště-refugia (cca 350 m západně od vsi) se na sousední ostrožně nad údolím Medenice (asi 700 m západně od vsi) nacházejí terénní relikty další fortifikace, podle současných informací snad středověkého hrádku ze 13.-14. století. Nejlepší přístup na ostrožnu je od tvrziště u vsi Lomec, odkud pokračuje směrem k východu po vrstevnici lesní cesta a po cca 650 m příjemné chůze Vás dovede až na místo. Také je možné jít polní cestou od areálu zemědělského družstva na severním okraji Lomce až k okraji lesa (asi 800 m) a poté pokračovat asi 300 m jižním směrem.
Filip Matoušek, 16.11. 2006
popis

Hrádek stával na úzkém skalnatém ostrohu, na západě a jihu spadající strmými svahy do údolí Medenického potoka. Od pokračující planiny na severu a povlovnějšího svahu na východě byl chráněn hlubokým příkopem a valem, přičemž se opevnění přibližně uprostřed východní strany, v místech zřejmě recentní přístupové šíje přes příkop, více zalamuje a stáčí k jihu. Zbytky případných staveb nejsou na povrchu lokality patrné, navíc se při povrchových sběrech zatím nepodařilo získal žádný archeologický materiál pro dataci osídlení. Proto byl hrádek pouze rámcově zařazen do 13.-14. století, a to na základě celkového uspořádání a v kontextu jiných sídel. Jeho bližší poznání by umožnil jen podrobnější archeologický výzkum.

© Z. Smetánka, J. Škabrada (in Archeologické rozhledy 27, 1975: Třebonín na Čáslavsku v raném středověku – povrchový průzkum), 16.11. 2006

Středočeský kraj,  Kutná Hora  (KH),

Místa v okolí

 Třebonín
 Lomec
 Nová Lhota
 Hraběšín
 Úmonín
 větrný mlýn
 Kluky
 socha sv. Floriána
 Přítoky
 Žáky
 Křesetice
 Červené Janovice
 Žáky
 Žáky
 evangelický kostel
 kostel sv. Ondřeje
 Sion
 Tupadly
 Třebešice
 Lochy
 Hrádek
 Malešov
 Podměstský mlýn
 měšťanský dům
 Husův sbor
 evangelický kostel
 děkanství
 měšťanský dům
 městské opevnění
 radnice
 mariánský sloup
 kašna
 kostel sv. Alžběty
 městský dům
 synagoga
 budova pošty
 sokolovna
 Dusíkovo divadlo
 boží muka
 kostel sv. Gotharda
 cukrovar
 kostel sv. Vavřince
 kaple Božího Těla
 kostel sv. Václava
 stříbrné doly
 jezuitská kolej
 vodní mlýn
 kostel sv. Jakuba
 synagoga/Husův dům
 Roztěž
 Vlašský dvůr
 Hrádek
 Sankturinovský dům
 dům č. p. 507
 mariánský sloup
 kamenná kašna
 Filipov
 Kamenný dům
 kostel sv. Václava
 Bratčice
 městské opevnění
 kostel sv. Jakuba
 kostel sv. Václava
 Lorec
 Chlum
 kostel Všech svatých
 Přítoky
 Hrádek u Podmok
 kostel Panny Marie
 kostel sv. Vavřince
 Bohdanka
 Zbraslavice
 kostel sv. Štěpána
 Zbraslavice
 vodárenská věž
 kostel sv. Václava
 mariánský sloup
 Nové Dvory
 Vysoká
 kostel sv. Marka
 kostel sv. Vavřince
 Huť Jakub
 Hlízov
 Kačina
 Červený Domek
 Obora Žleby
 Žleby
 kostel Všech svatých
 Březina
 Libenice
 Opatovice
 kaple sv. Kříže
 evangelický kostel
 kostel sv. Marka
 Žehušice
 Ostrov
 zvonice
 Žehušice
 zvonice
 Suchdol
 venkovská usedlost
 kostel sv. Markéty
 jezuitská rezidence
 barokní kamenný most
 Bělá
 kostel sv. Markéty
 kamenný most
 Červené Pečky
 kostel sv. Mikuláše
 Hostačov
 Golčův Jeníkov
 kaple sv. Kříže
 kaple sv. Rodiny
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Anny
 Hodkov
 Morány
 Nebovidy
 kostel sv. Kateřiny
 Sedlov
 kostel sv. Jiří
 Čestín
 kostel sv. Václava
 Ratboř
 Ratboř
 Pašinka
 kostel sv. Václava
 Horušice
 Červený Hrádek
 lesní pramen
 Vlastějovice
 evangelický kostel
 vodárenská věž
 kostel sv. Martina
 Semtěš
 Habry
 Bačkov
 rozhledna Babka
 kostel sv. Jiří
 Horka II
 Lošany
 Zruč nad Sázavou
 Polní Voděrady
 Zruč nad Sázavou
Základní informace místa
ID místa: 4783
Typ místa: hrad
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 20.11.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama