Terénní zbytky blíže neznámé fortifikace, snad hrádku neznámého jména ze 13.-14. st., o němž psané zprávy mlčí a nejsou dosud k dispozici ani archeologické nálezy pro dataci. Zachovány mohutné valy a příkop.
Hlavní obrázek místa
Severovýchodní nároží fortifikace, chráněné příkopem
© Filip Matoušek 10/2006
U vsi Třebonína, ležící asi 7 km jihozápadně od Čáslavi, se nachází hned několik pozůstatků opevněných lokalit či sídel, jejichž historie i doba vzniku jsou ovšem v současné době jen těžko stanovitelné. Kromě pravděpodobného hradiště-refugia (cca 350 m západně od vsi) se na sousední ostrožně nad údolím Medenice (asi 700 m západně od vsi) nacházejí terénní relikty další fortifikace, podle současných informací snad středověkého hrádku ze 13.-14. století. Nejlepší přístup na ostrožnu je od tvrziště u vsi Lomec, odkud pokračuje směrem k východu po vrstevnici lesní cesta a po cca 650 m příjemné chůze Vás dovede až na místo. Také je možné jít polní cestou od areálu zemědělského družstva na severním okraji Lomce až k okraji lesa (asi 800 m) a poté pokračovat asi 300 m jižním směrem.
Filip Matoušek, 16.11. 2006
popis

Hrádek stával na úzkém skalnatém ostrohu, na západě a jihu spadající strmými svahy do údolí Medenického potoka. Od pokračující planiny na severu a povlovnějšího svahu na východě byl chráněn hlubokým příkopem a valem, přičemž se opevnění přibližně uprostřed východní strany, v místech zřejmě recentní přístupové šíje přes příkop, více zalamuje a stáčí k jihu. Zbytky případných staveb nejsou na povrchu lokality patrné, navíc se při povrchových sběrech zatím nepodařilo získal žádný archeologický materiál pro dataci osídlení. Proto byl hrádek pouze rámcově zařazen do 13.-14. století, a to na základě celkového uspořádání a v kontextu jiných sídel. Jeho bližší poznání by umožnil jen podrobnější archeologický výzkum.

© Z. Smetánka, J. Škabrada (in Archeologické rozhledy 27, 1975: Třebonín na Čáslavsku v raném středověku – povrchový průzkum), 16.11. 2006

Středočeský kraj,  Kutná Hora  (KH),

Místa v okolí

 Třebonín
 Lomec
 Nová Lhota
 Hraběšín
 Úmonín
 Březová
 větrný mlýn
 Kluky
 socha sv. Floriána
 Přítoky
 Křesetice
 Žáky
 Červené Janovice
 Žáky
 Žáky
 evangelický kostel
 kostel sv. Ondřeje
 Tupadly
 Sion
 Třebešice
 Lochy
 Hrádek
 Malešov
 Podměstský mlýn
 měšťanský dům
 Husův sbor
 děkanství
 evangelický kostel
 měšťanský dům
 mariánský sloup
 kašna
 kostel sv. Alžběty
 radnice
 městské opevnění
 městský dům
 budova pošty
 sokolovna
 Dusíkovo divadlo
 synagoga
 boží muka
 kostel sv. Gotharda
 cukrovar
 kostel sv. Vavřince
 kaple Božího Těla
 kostel sv. Václava
 jezuitská kolej
 vodní mlýn
 synagoga/Husův dům
 Roztěž
 kostel sv. Jakuba
 Vlašský dvůr
 Hrádek
 dům č. p. 507
 mariánský sloup
 Sankturinovský dům
 kamenná kašna
 Filipov
 Kamenný dům
 kostel sv. Václava
 Bratčice
 městské opevnění
 kostel sv. Jakuba
 Lorec
 kostel sv. Václava
 Chlum
 Přítoky
 kostel Všech svatých
 Hrádek u Podmok
 kostel Panny Marie
 kostel sv. Vavřince
 Bohdanka
 Zbraslavice
 kostel sv. Štěpána
 Zbraslavice
 vodárenská věž
 kostel sv. Václava
 mariánský sloup
 Nové Dvory
 Vysoká
 kostel sv. Marka
 kostel sv. Vavřince
 Huť Jakub
 Hlízov
 Kačina
 Červený Domek
 Obora Žleby
 kostel Všech svatých
 Březina
 Žleby
 Opatovice
 Libenice
 kaple sv. Kříže
 evangelický kostel
 kostel sv. Marka
 Žehušice
 Žehušice
 Ostrov
 zvonice
 venkovská usedlost
 kostel sv. Markéty
 zvonice
 Suchdol
 barokní kamenný most
 jezuitská rezidence
 Bělá
 kostel sv. Markéty
 kamenný most
 Červené Pečky
 kostel sv. Mikuláše
 Hostačov
 Golčův Jeníkov
 kaple sv. Kříže
 kaple sv. Rodiny
 kostel sv. Anny
 kostel sv. Václava
 Morány
 Hodkov
 Nebovidy
 Sedlov
 kostel sv. Kateřiny
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Václava
 Čestín
 Ratboř
 Ratboř
 Pašinka
 kostel sv. Václava
 židovský hřbitov
 Horušice
 Červený Hrádek
 lesní pramen
 Vlastějovice
 evangelický kostel
 vodárenská věž
 kostel sv. Martina
 Semtěš
 Habry
 Bačkov
 rozhledna Babka
 kostel sv. Jiří
 Horka II
 Lošany
 Zruč nad Sázavou
 Polní Voděrady
 Zruč nad Sázavou
Základní informace místa
ID místa: 4783
Typ místa: hrad
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 20.11.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

reklama