
Kamenný železniční viadukt byl postaven v roce 1900 během pouhých pěti měsíců. Na stavbě se podíleli i pracovníci z Tyrolska. Celková délka mostu je 109 metrů, nejvyšší výška nad dnem Polepského údolí činí 31 metrů. Most je půdorysně esovitě zakřiven, má sedm půlkruhových oblouků o rozpětí 12 metrů, vyklenutých z pečlivě opracovaných pískovcových kvádrů z kutnohorského pískovce a žulových bloků z lomů u Lipnice nad Sázavou. Pilíře mostu jsou mírně kónické, vyzděné z drobnějšího kamenného zdiva, s kvádrovým obkladem. Přibližně uprostřed výšky jsou zpevněné kvádrovými věnci. V úrovni patek oblouků vystupují z pilířů kamenné konzoly. Krajní opěry a konce náspu jsou obloženy kyklopským zdivem. Zábradlí je původní, železné. Kolejový svršek je osazen do štěrkového lože, odvodněného otvory ve vrcholcích kleneb. Izolace kleneb mostu byla provedena již při stavbě mostu tehdy moderní technologií cementovým potěrem… číst dále
Koncese pro výstavbu místní dráhy z Kolína přes Bečváry, Uhlířské Janovice a Rataje nad Sázavou do Čerčan byla udělena hraběti Leopoldu Šternberkovi 10. května 1899. Na úseku mezi Kolínem a Ratajemi byl zahájen provoz v prosinci 1900, celá trať pak byla zprovozněna v srpnu následujícího roku. Viadukt postavila firma ing. Osvalda Životského, na výstavbě mostu se podíleli také pracovníci z jižního Tyrolska. Zpočátku nebyla trať příliš frekventovaná. Postupně ale získávala na významu a provoz se zvyšoval. V popisu viaduktu jako jedné z nejhodnotnějších tuzemských kulturních památek svého druhu je mimo jiné vyzdviženo citlivé zasazení zmíněné stavby do okolní krajiny.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.