
Raně gotický je presbytář s křížovou žebrovou klenbou. Z lodi se dochovalo v podstatě jen soklové zdivo. Na jižní straně je ale zachován gotický portál. Renesanční přestavba kostela je pozoruhodná. Západní horizontální štít je horizontálně členěný profilovanými římsami a vertikálně dělený vysázenými sloupky, završenými zděnými lucernami s jehlancovými hroty. Shodně je řešen i štít nad vítězným obloukem. Tyto štíty ukazují některé zvyklosti dobového stavitelství a svědčí o tvaru renesanční střechy. Kotel má nízkou obdélnou loď a z obou stran odsazený lehce obdélný pravoúhlý presbytář s gotickou klenbou. Po severní straně presbytáře je situována sakristie s křížovou klenbou s hřebínky. Kruchta a podstřeší jsou přístupné šnekovým schodištěm ve věžičce na severozápadní straně lodi. Poslední přestavba, kterou kostel získal dnešní podobu, proběhla v roce 1861. Byla instalována nová okna presbytáře a lodi, opravena… číst dále
Obec je poprvé připomínána jako sídlo Petra z Krchleb. Kostel je poprvé zmiňován v registru papežských desátků z roku 1352, pravděpodobně je ale starší. Ve středověku, roku 1352, je zmiňován jako kostel farní. Roku 1620 zde zanikla fara, která byla roku 1673 obnovena jako administratura a roku 1691 jako řádná fara. Raně gotický kostel byl podstatně přestavěn někdy v období renesance a zřejmě i raného baroka. Na jeho půdorysu jsou patrné určité odchylky oproti běžným raně gotickým stavbám. Zaujme příliš úzká a dlouhá loď či nepravidelnosti odsazení presbytáře.