Pohled z ulice Na Sioně
© Ivan Grisa 03/2011
Současná trojkřídlá budova kláštera je přibližně polovinou zamýšleného komplexu na půdoryse nepravidelného pětiúhelníka, jehož úhlopříčkou (v prodloužení osy dnešního kostela) měla vést osa velkolepého kostela. Dokladem o tom, kde měl kostel na dnešní severovýchodní křídlo navazovat, jsou neomítnuté plochy s připravenými výběhy zdí.
Vystavěná křídla jsou dvoutraktová: podél uličních stěn jsou za sebou řazeny jednotlivé místnosti, podél nádvoří vedou chodby. Všechny místnosti jsou klenuté, výška podlaží směrem vzhůru klesá.
Nejpůsobivějším prostorem kláštera je točité schodiště, vložené do kouta mezi jižní a východní křídlo. Vrcholí střešním polopatrem s kulatými okénky a kupolí s lucernou. V nejvyšší části schodiště se zachovala původní výmalba včetně stropní fresky, znázorňující založení řádu voršilek Angelou Merici.
Řád sv. Voršily, v pořadí třetí církevní řád který v historii sídlil v Kutné Hoře (po cisterciácích a jezuitech) zde začal působit až na počátku 18. století, v roce 1712. ...Vořšilky zde založily školu pro dívky a snažily se vybudovat v Kutné Hoře svůj klášter. Výstavba začala až po dvaceti letech jednání s úřady, v roce 1738. Klášter byl projektován významným barokním architektem Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem. Byl zamýšlen jako monumentální stavba s polygonním půdorysem a s velkou centrální kaplí uprostřed. Podařilo se dokončit pouze tri křídla, pro nedostatek peněz byla v roce 1743 stavba ukončena. Na začátku 20. století budovu doplnila pseudobarokní kaple, vybudovaná v letech 1900 - 1901 dle projektu B.Ohmanna. Dnes sídlí v areálu několik institucí, včetně archivu a církevní školy..
|
Přihlášení |
