Areál evangelického kostela, hřbitova, fary a školy na západním okraji Libenic vznikl postupnou výstavbou v I. pol. 19. stol. Jeden z dokladů přežívání protestantských tradic ve středočeských vsích navzdory masivní rekatolisaci v 17. a 18. století.
Libenicemi prochází silnice III. třídy od křižovatky se silnicí I/38 pod Kaňkem do Červených Peček. Evangelický areál se nachází na západním okraji vsi, jeho dominantou jsou vzhledem k malým rozměrům kostela především mohutné lípy, které rostou před ním. Parkování je možné na odbočce u bývalé fary, podél zdi bývalé školy je to ke kostelu asi 100 m. Nejbližší železniční zastávka Hlízov na trati Kolín - Havlíčkův Brod leží asi 2 km východně, lze od ní dojít po turistických značkách a místní komunikaci přes Kaňk. Autobusy do obce jezdí jen v pracovních dnech (z Kolína a Kutné Hory), ve volných dnech je nutno dojít z Kaňku. Kostel je přístupný během bohoslužeb, které se konají vždy první a třetí neděli v měsíci od 10.30.
Ivan Grisa, 31.7. 2010
O tajných nekatolických bohoslužbách v Libenicích existuje doklad z výslechu zdejších obyvatel v Kutné Hoře roku 1736. Modlitby se tehdy konaly v domě Jiřího Kantůrka. Ani masivní a často brutální rekatolisace, trvající řadu desetiletí, nepřinesla podobně jako v jiných středočeských vesnicích nijak oslnivé výsledky: když císař Josef II. vydal roku 1781 toleranční patent, přihlásila se většina libenických k augšpurské konfesi. Roku 1826 založili samostatný sbor a začali stavět prostý kostel, vysvěcený v září následujícího roku. K němu přibyla roku 1839 fara (dnes obytný dům), 1846 dosud funkční hřbitov a 1863 škola. Ta fungovala (po roce 1948 jako státní) do roku 1965, dnes slouží jako obytný dům.
Ivan Grisa, 31.7. 2010
dle webové stránky http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/libenice/kostel-reformovaneho-evangelickeho-sboru