Doubravka

Během 15. století ves i tvrz zanikají důsledkem válečných událostí. V roce 1547 je zmiňována pustá ves Doubravka jako součást panství hradu Valdek. Tvrziště pravděpodobně vzniklo ve 14. století a v průběhu 15. století bylo opuštěno i s vesnicí a zaniklo..

Tvrz, příkopy a náspy okolo ní, to všechno založeno v přesném kruhu, ačkoliv časem pozbyly přesných rozměrův, odchylujíce se od nich průměrně o 1 neb 11 stopy; jinak se spodní stavba této tvrze, vysoký násep a hluboký příkop dosti dobře uchovaly. V minulém století byly tu zdi, ale když tehda stavěli dotčenou hospodu, zdi prý strhli a kamení odvezli. Při samé hajnici jest v náspu založen sklep, při jehož stavbě (před 35 lety) nalezen byl starožitný zámek. Není pochyby, že stálo na tvrzišti okrouhlé věžovaté stavení, které snad jen zespod bylo kamenné a na vrchu dřevěné. Před časy vypravoval si lid, že patřívala tvrz tato třem sestrám, které veškeré jmění své ke kostelů v Cerhovicích, Zbiroze a Praskolesích darovali. Ve 14. věku stávala tu tvrz a při ní ves; oboje nazývalo se Doubravice, zdědivši název ten po někdejší Doubravě. Roku 1400 žil Hašek z Doubravice, který obdržel do svého života nějaké úroky od kláštera Břevnovského, jemuž byl peníze zapůjčil. Roku 1405 stala se smlouva mezi Jindřichem z Libědic, farářem Cerhovským, a držitelem tvrze Michálem Chabcem z Doubravice taková, že připověděl Michál podlé výpovědi a uznání dvou pánů k tomu volených s bratrem svým Vácslavem platiti k faře Cerhovské 9 korců (strychů) obilí desátečného. Jindřich

farář a přátelé jeho Zdeněk z Chajna a Otík z Leského drželi popluží v Doubravici, koupivše je snad od Chabce; když se Jindřich dostal r. 1407 za faráře do Vřeskovic, prodali dotčení tři držitelé (r. 1409) popluží Doubravské Janu Domašínovi z Domašína, faráři Cerhovskému, za peníze, které mu byli rozliční nábožní osadníci odevzdali, a tak přišlo popluží to k záduší Cerhovskému. Srovná-li se tato pravdivá zpráva s pověstí svrchupsanou, pozná se snadno, že žádná pověsť není planá, nýbrž že každá má takořka pod skořápkou jádro, kteréž ovšem nesnadno louskati. V 15. věku spustly tvrz a ves, a místo jich záhy zarostlo hustým lesem. Od té doby pokládalo se za pustinu, ale les pořáde měl staré jméno Doubravice. Patřily ty lesy k Valdeku. Šebestián Pešík z Komárova prodal roku 1574 „ves pustou Doubravici,“ kterou předkové jeho nad pameť lidskou drželi, Jiříkovi Zajíci z Hazemburka ke statku jeho Ostrovskému. S Ostrovem dostaly se ty lesy ke Zbirohu a polovice pustin Doubravských prodána r. 1611 k panství Hořovskému..