Býchory

Zámek leží na okraji kdysi bohatého, teď hodně polomy zpustlého anglického lesoparku. Zámek Býchory je srovnatelný svým vzhledem a architektonickým významem s novogotickými zámky Hrádek u Nechanic, Nečtiny či Filipov..

Kolem zámku byl zbudován park a zelinářská zahrada. Majitel zde žil až do své smrti v roce 1877 (bylo mu 86 let). Poté panství zdědil jeho zeť Hans, svobodný pán Berlepsch, po něm pak jeho vnuk Adolf Rychtr. Dědicové však nedosáhli hospodářských úspěchů předchůdce a panství bylo postupně rozprodáno. Zámek a část panství koupil v roce 1896 kníže Filip z Hohenlohe-Schüllingfurst pro svou dceru Marii. Po Mariině tragické smrti (1897), tento majitel prodává v roce 1904 zámek a panství houslistovi Janu Kubelíkovi. V období, kdy tento zámek patřil rodině Kubelíků, se stalo toto místo centrem společenského a kulturního života. Stavební úpravy se týkaly pouze interiérů (secesní výplně dveří, krby, lustry). V parku byl vystavěn domek s větrným mlýnem holandského typu a na vrchu byla v roce 1911 postavena chata. Pokus zřídit zde v průběhu let 1913–1914 lázně zkrachoval na absenci dostatečně kvalitních pramenů. V roce 1914 se zde narodil syn Rafael (do té doby měli Kubelíkovi samé dcery). V důsledku válečných událostí byla závratně se rozvíjející koncertní kariéra Jana Kubelíka přerušena a v roce 1916 rodina Kubelíkova prodává zámek manželům Tauberovým z Prahy. Ti ho v roce 1939 prodávají Dominiku Čiperovi, za jehož vlastnictví došlo k generální opravě zámku. O zámek přichází znárodněním roce 1948. V padesátých letech zde sídlila Ústřední dělnická škola chemického průmyslu. Od roku 1956 zámek sloužil jako škola a výchovný ústav. V roce 1991 byly objekt s parkem v rámci restituce vráceny potomku původních majitelů Ing. Čiperovi. Výchovný ústav zde sídlil nějakou dobu v nájmu. Poté zámek začal chátrat. Koncem roku 2006 ho koupila společnost ElitProfit, spol. s r. o. za účelem jeho generální rekonstrukce pro reprezentační účely společnosti..