Novorenesanční pomník Karla Havlíčka Borovského (1821–56) od Josefa Strachovského na náměstí před Vlašským dvorem připomíná kutnohorské působení zakladatele moderní české žurnalistiky v letech 1849–51. Další jeho připomínkou je pamětní deska na Karlově v místech domu, kde v Kutné Hoře bydlel.
Pomník Karla Havlíčka Borovského v Kutné Hoře
Na náměstí před Vlašským dvorem byl roku 1883 odhalen pomník od Josefa Strachovského (1850–1913), který připomíná působení Karla Havlíčka Borovského v Kutné Hoře a především jeho vítězství před zdejším okresním soudem, kde čelil obžalobě za protiabsolutistické články ve svém časopisu Slovan. Ten v někdejším horním městě vydával v letech 1850–51 jako prakticky jediné české periodikum, které se snažilo bránit oklešťování výsledků revoluce 1848–49. Na válcovém podstavci je uvedeno jeho závěrečné zvolání z obhajovací řeči. Havlíček se do Kutné Hory přesunul z Prahy, kde mu censura bránila ve vydávání novin. Bydlel v domě na dnešním Karlově, což dodnes připomíná pamětní deska proti správní budově bývalého cukrovaru (viz heslo).
Ivan Grisa, 28.3. 2011
Autorem kutnohorského Havlíčkova pomníku je dnes zapomínaný sochař Josef Strachovský, autor mnoha děl, která dodnes zdobí česká města. Havlíčkovu sochu v charakteristickém postoji po Kutné Hoře uplatnil i v básníkově rodišti Borové, na pražském Žižkově a dokonce v americkém Chicagu. V době jeho instalace v Kutné Hoře měl za sebou spolupráci s Bohuslavem Schnirchem při výzdobě pražského Národního divadla a zhotovení pomníku Vítězslava Hálka na Karlově náměstí tamtéž. V následujících letech zhotovil pomníky bratranců Veverkových v Pardubicích, Jana Žižky v Táboře (na místě zřícené sochy od začínajícího Myslbeka) a Jana Evangelisty Purkyněho v Libochovicích. Podílel se i na nové sochařské výzdobě Prašné brány (1875–86) a Národního musea (1890).
Ivan Grisa, 28.3. 2011