Vodní mlýn na Janovickém potoce doložen jako panský od počátku 17. stol. Od r. 1759 v držení rodu Parisů a v provozu až do období 1. republiky. Od r. 2010 kulturní památka v soukromém vlastnictví.
Hlavní obrázek místa
mlýn Kožlí
© Jan Pospisil, 01/2014
Malá osada Kožlí, nyní spíše samota, která je v současnosti bez stálých obyvatel, je prvně zmíněna r. 1318 jako podhradí stejnojmenného hradu. Osada se nachází v údolí Janovického potoka v katastrálním území vsi Přibyšice, které jsou - stejně jako Kožlí - částí města Neveklov. Přístup k historickému mlýnu je možný ze dvou směrů. První možnost je po vedlejší silnici od Konopiště k západu přes ves Vatěkov, za nímž silnice klesne do údolí Janovického potoka. V místě, kde je autobusová zastávka Václavice, Vatěkov, pod Chlumem a silnici křižuje cyklotrasa, se dáme po cyklotrase k jihu (vlevo). Zanedlouho se přidá zprava červená značka z vrchu Chlum a asi po půl kilometru jsme u objektu mlýna. Z opačného směru můžeme přijít, když u silnice II/114, která u Jírovic odbočuje z hlavní táborské I/3 směrem na Neveklov, v údolí Janovického potoka najdeme turistické rozcestí Serpentiny a po červené značce projdeme pod zříceninou hradu Kožlí podle potoka až ke mlýnu.
Jan Pospisil, 3.1. 2014
historie

Vodní mlýn na Janovickém potoce v Kožlí je doložen od počátku 17. století jako vrchnostenský. V r. 1759 ho od hraběte Vrtby, majitele konopišťského panství, koupil Johan Paris (též Parys), jehož rod ho vlastnil a provozoval až doby 1. republiky. Mlýn prošel úpravami a rozšířením v 18. století a potom v 1. polovině 19. století. Areál vodního mlýna se skládá ze tří částí kolmo na sebe navazujících ve tvaru písmene U. Od r. 2010 je prohlášen za kulturní památku a je v soukromém vlastnictví. Je pěkně opraven a chráněny jsou mlýnice s obytnou částí, zachované zbytky technického zařízení, palečné kolo, hospodářské budovy a náhon.

Jiří Špaček (s využitím informací památkového katalogu), 12.5. 2019

Komentáře

Středočeský kraj,  Benešov  (BN), Kožlí

Místa v okolí

 Kožlí
 kostel sv. Jakuba
 Tvoršovice
 Konopiště
 Neštětická hora
 kostel sv. Václava
 pivovar
 Dolní zvonice
 kostel sv. Mikuláše
 Vidlákova Lhota
 Líšno
 Tloskovský mlýn
 židovský hřbitov
 Stajice
 Týnec nad Sázavou
 Tloskov
 Kavčí Hora
 kostel sv. Petra
 kamenný most
 hřebčín Pecínov
 kostel sv. Havla
 Mrač
 Mrač
 Mrač
 Zbořený Kostelec
 kostel Všech svatých
 Olbramovice
 Lešany
 Husův sbor
 Střížkov
 Božešice
 Vrchotovy Janovice
 kostel sv. Martina
 Památník Josefa Suka
 Suchdol
 Křešice
 kostel sv. Lukáše
 Jemniště
 Popovice
 Krásná Hora
 Teletínský lom
 Jemniště
 kostel sv. Jakuba
 Pyšely
 Jablonná
 synagoga
 Ládví
 Lštění
 kostel sv. Ludmily
 Mokřany
 Teletínské vodopády
 Štětkovice
 Obětní kameny
 vyhlídka Máj
 Kozmice
 Beztahov
 Drahoušek
 Lojovice
 Turyň
 Chotýšany
 Chotýšany
 Kamenice
 sousoší Panny Marie
 kostel sv. Václava
 Hrad u Čtyřkol
 Votice
 židovský hřbitov
 Ringhofferova hrobka
 Votice
 Boží hrob
 Skalsko
 Zlenice
 Kozí Hřbet
 Vojkov
 Stará Dubá
 Špulka
 městečko Odranec
 Žampašský most
 Třebešice
 Včelní hrádek
 Martinice
 štola sv. Josefa
 Osečany
 Jankov
 Nespery
 Radíč
 Ježov
 Vlčkovice
 Čejchanov
 rozhledna na Pepři
 radnice
 Kosova Hora
 synagoga
 Komorní Hrádek
 kostel sv. Havla
 Ratměřice
 židovský hřbitov
 Červený Hrádek
 kostel Božího Těla
 Na výhledu
 stará radnice
 nová radnice
 kostel sv. Martina
 Zvěstov
 Hradové Střimelice
 Libouň
 kostel sv. Václava
Kontaktní informace
mlýn Kožlí
Čp. 2
Přibyšice
PSČ 256 01
Základní informace místa
ID místa: 11555
Typ místa: mlýn
Podkategorie: vodní
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 20.5.2019
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Jezerní slať - nejnavštěvovanější slať na Šumavě

Zajímavosti

Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.

Po stopách kolonád v Mariánských Lázních

Zajímavosti

Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.

Životní osudy venkovského sládka ze Sadové u Hradce Králové

Historie

Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby

Kamenná Prachnerova Terezka ošizená o dědictví

Historie

Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let

Návštěvnické centrum Kvilda, výběh rysů a jelenů

Zajímavosti

Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.

Rumcajsova ševcovna v pohádkovém městě Jičíně

Zajímavosti

V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.

Naposledy navštívené

reklama