Kostel od východu
© Ivan Grisa 01/2011
Novogotický kostel v místě gotického předchůdce ze 14. stol. Jednolodní stavba s pětibokým závěrem a hranolovou věží při nároží postavena r. 1908 podle plánu arch. Krcha. Obklopena bývalým hřbitovem s hrobkou rytíře Františka Horského z Horskýfeldu.
Kostel svatého Jakuba Většího v Ovčárech
Ovčáry se poprvé připomínají roku 1263 jako majetek strahovského kláštera. Kostel zde stál nejpozději ve 14. století. Roku 1843 byl rozšířen a opatřen novým průčelím. V letech 1904–06 byl postupně zbořen. Do roku 1908 na jeho místě vyrostl současný novogotický objekt, případné využití starších konstrukcí při jeho výstavbě není vyloučeno. Kolem kostela se rozkládá bývalý hřbitov. Do jižní části jeho ohradní zdi je vetknuta novorománská hrobka rytíře Františka Horského z Horskýfeldu, od roku 1862 majitele kolínského velkostatku, jehož byly Ovčáry součástí. U východního vstupu na bývalý hřbitov najdeme památník padlým z I. světové války, doplněný o pamětní desku obětí následujícího světového konfliktu. Na protější škole je umístěna pamětní deska Jaroslava Vrchlického, který ji několik let navštěvoval.Ivan Grisa, dle E. Poche a kol.: Umělecké památky Čech, svazek 2., Academia 1979, 30.1. 2011
historie
František Horský, rytíř z Hoskýfeldu (29. 9. 1801 – 6. 4. 1877)
Pozdější významný národohospodář se narodil v rodině lobkovického úředníka v Bílině. V letech 1818–21 studoval na schwarzenberské zemědělské škole v Českém Krumlově, poté působil na různých panstvích tohoto rodu, naposledy jako ředitel panství Libějovice u Vodňan. V letech 1850–57 vedl českou rolnickou školu v Rábíně u Malovic, kterou na jeho popud založil kníže Adolf ze Schwarzenbergu. Roku 1862 po odchodu do pense zakoupil panství Kolín a Dolany. Pět let poté jej císař František Josef I. za zásluhy o rozvoj zemědělství v Čechách povýšil do rytířského stavu s přídomkem "z Horskýfeldu". František Horský zemřel na zámku v Býchorech a za hojné účasti obyvatel okolních obcí byl pohřben v hrobce u kostela v Ovčárech. Při svém působení dbal na rozšiřování moderních metod zemědělství, jako střídavé hospodaření, pěstování cukrovky a olejnin, zdokonalování bramborářství, výsadbu štěpnic a chmelnic,… číst dále
Ivan Grisa, dle http://www.knihovna-teplice.cz/index.php?scname=osobnosti&stranka[]=30&letter=H&person=221, 30.1. 2011
Další texty historie
