Novogotický kostel v místě gotického předchůdce ze 14. stol. Jednolodní stavba s pětibokým závěrem a hranolovou věží při nároží postavena r. 1908 podle plánu arch. Krcha. Obklopena bývalým hřbitovem s hrobkou rytíře Františka Horského z Horskýfeldu.
Hlavní obrázek místa
Kostel od východu
© Ivan Grisa 01/2011

Kostel svatého Jakuba Většího v Ovčárech

Ovčáry se poprvé připomínají roku 1263 jako majetek strahovského kláštera. Kostel zde stál nejpozději ve 14. století. Roku 1843 byl rozšířen a opatřen novým průčelím. V letech 1904–06 byl postupně zbořen. Do roku 1908 na jeho místě vyrostl současný novogotický objekt, případné využití starších konstrukcí při jeho výstavbě není vyloučeno. Kolem kostela se rozkládá bývalý hřbitov. Do jižní části jeho ohradní zdi je vetknuta novorománská hrobka rytíře Františka Horského z Horskýfeldu, od roku 1862 majitele kolínského velkostatku, jehož byly Ovčáry součástí. U východního vstupu na bývalý hřbitov najdeme památník padlým z I. světové války, doplněný o pamětní desku obětí následujícího světového konfliktu. Na protější škole je umístěna pamětní deska Jaroslava Vrchlického, který ji několik let navštěvoval.
Ivan Grisa, dle E. Poche a kol.: Umělecké památky Čech, svazek 2., Academia 1979, 30.1. 2011
historie

František Horský, rytíř z Hoskýfeldu (29. 9. 1801 – 6. 4. 1877)

Pozdější významný národohospodář se narodil v rodině lobkovického úředníka v Bílině. V letech 1818–21 studoval na schwarzenberské zemědělské škole v Českém Krumlově, poté působil na různých panstvích tohoto rodu, naposledy jako ředitel panství Libějovice u Vodňan. V letech 1850–57 vedl českou rolnickou školu v Rábíně u Malovic, kterou na jeho popud založil kníže Adolf ze Schwarzenbergu. Roku 1862 po odchodu do pense zakoupil panství Kolín a Dolany. Pět let poté jej císař František Josef I. za zásluhy o rozvoj zemědělství v Čechách povýšil do rytířského stavu s přídomkem "z Horskýfeldu". František Horský zemřel na zámku v Býchorech a za hojné účasti obyvatel okolních obcí byl pohřben v hrobce u kostela v Ovčárech. Při svém působení dbal na rozšiřování moderních metod zemědělství, jako střídavé hospodaření, pěstování cukrovky a olejnin, zdokonalování bramborářství, výsadbu štěpnic a chmelnic,…  číst dále

Ivan Grisa, dle http://www.knihovna-teplice.cz/index.php?scname=osobnosti&stranka[]=30&letter=H&person=221, 30.1. 2011

Další texty historie
Středočeský kraj,  Kolín  (KO), Ovčáry

Místa v okolí

 Býchory
 Býchory
 Konárovice
 starý most
 Práchovna
 Podskalský mlýn
 radnice
 dům č. p. 46
 mariánský sloup
 Kolín
 Regionální muzeum
 synagoga
 Husův sbor a pomník
 Vodárenská věž
 Oldříš
 kostel sv. Ondřeje
 kostel sv. Václava
 Předhradí
 kostel sv. Ondřeje
 evangelický kostel
 Bedřichova vyhlídka
 kostel sv. Vojtěcha
 Nebovidy
 evangelický kostel
 Pašinka
 evangelický kostel
 Libenice
 Libice nad Cidlinou
 fara
 kostnice
 kostel sv. Gotharda
 kaple sv. Rodiny
 radnice
 Radovesnice
 vodárenská věž
 kostel sv. Martina
 kaple sv. Kříže
 mariánský sloup
 kostel sv. Prokopa
 Týnec nad Labem
 kostel sv. Kateřiny
 Křečhoř
 kostel sv. Vavřince
 Červené Pečky
 Hlízov
 Zlaté Slunce
 kostel sv. Vavřince
 Kolo
 evangelický kostel
 Červený Domek
 Choťovice
 Kojice
 kostel sv. Jiří
 Mastnice
 Stará Báň
 Lošany
 kostel sv. Václava
 Opatovice
 Ratboř
 Ratboř
 kostel sv. Mikuláše
 panský dvůr
 vodárenská věž
 Korce
 kostel sv. Štěpána
 kostel Všech svatých
 zdymadlo Poděbrady
 Nové Dvory
 Kačina
 mariánský sloup
 socha sv. Václava
 Svatojánský pramen
 Lorec
 kostel Všech svatých
 špitál Kunhuta
 Cerhenice
 vodárenská věž
 děkanství
 pomník J. E. Purkyně
 Cerhenice
 Bülowův pramen
 Obereignerova vila
 stará radnice
 Poděbrady
 Zámecký pramen
 Riegrův pramen
 kamenná kašna
 Břežany I
 mariánský sloup
 inundanční most
 Eliščin pramen
 Přítoky
 kostel sv. Havla
 městské opevnění
 Nová radnice
 květinové hodiny
 Žižkův pramen
 hřbitov
 vila Kouřimka
 Kamenný dům
 Libodřice
 mariánský sloup
 Bauerova vila
 Sankturinovský dům
 pramen Trnka
 vyhlídkové věže
 Polní Voděrady
 dům č. p. 507
 kostel sv. Jakuba
 kamenná kašna
 gloriet
 Sedlov
 synagoga/Husův dům
 Vlašský dvůr
 Hrádek
 jezuitská kolej
 kostel sv. Havla
 kostel sv. Vavřince
 cukrovar
 kaple Božího Těla
 venkovská usedlost
 kostel sv. Markéty
 Suchdol
 kostel sv. Prokopa
 Vysoká
 Bolice
 kostel sv. Jakuba
 Hradišťko
 kostel sv. Vavřince
 Hradenín
 synagoga
 kostel sv. Václava
 židovský hřbitov
 kostel sv. Václava
 Horušice
 Svojšice
 kostel sv. Marka
 Žehušice
 barokní kamenný most
 Žehušice
 Třebešice
 Bečváry
 Červený Hrádek
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Václava
 židovský hřbitov
 Kovanice
 kostel sv. Prokopa
 Drahobudice
 zdymadlo Nymburk
 silniční most
 Nymburk
 Šafaříkův mlýn
 Turecká věž
 kostel sv. Jiljí
 městské opevnění
 mariánský sloup
 synagoga
 vodárenská věž
 radnice
 kostel sv. Jiří
 Husův sbor
 evangelický kostel
Kontaktní informace
Římskokatolická farnost
Brandlova 25
280 02 Kolín
Tel: 321 721 414; 602 542 847
http://www.bartolomej-kolin.cz/
fara@bartolomej-kolin.cz
Základní informace místa
ID místa: 9689
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 23.2.2011
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

reklama