Terénní pozůstatky opevnění neznámého jména a historie, snad útočištného hradiště – refugia ze 12. st., zatím nedatovaného ani archeologickými nálezy. Zachována dvojice mohutných příkopů a valů, chránících ostrožnu na čelní, severozápadní straně.
Hlavní obrázek místa
První příkop a čelní val - severovýchodní nároží
© Filip Matoušek 10/2006
Velmi stará ves Třebonín, v jejímž okolí je archeologicky doloženo osídlení již nejpozději ve 12. století, leží při silnici č. 339 z Čáslavi na Zbraslavice, nad pěkným údolím Medenického potoka. A právě nad jeho levým břehem, asi 400 m západně od vsi, se na trojúhelné ostrožně dochovaly pozůstatky blíže neznámé fortifikace, zřejmě útočištného hradiště – refugia. Nejkratší cesta na lokalitu je ze vsi od kostela sv. Matouše, cestou směřující mezi domy k západu. Je třeba sejít svahem až k Medenickému potoku a dát se po údolní cestě vpravo. Po několika desítkách metrů přejděte potok a pak už zbývá jen vylézt do svahu vlevo na vrchol ostrožny. Také je ale možné jít od tzv. Vápenky, či po polní cestě ze severního konce sousední vsi Lomec. V blízkosti hradiště, asi 350 m západně, se na sousední ostrožně nacházejí ještě výrazné terénní pozůstatky dalšího opevnění, snad hrádku ze 13.–14. století, a ještě dále u vsi Lomec zbytky tvrziště. Nelze opomenout ani původně románský kostel sv. Matěje přímo v Třeboníně.
Filip Matoušek, 15.11. 2006
popis

Hradiště zaujímá plochu široké trojúhelné ostrožny, ze tří stran dobře chráněné skalnatými svahy. Pouze na severní a severozápadní straně bylo nutné zbudovat šíjové opevnění proti pokračující ploše planiny a dodnes se zde dochovaly mohutné pozůstatky příkopů a valů. Nejvýraznější je první, asi 8 m široký a až 3 m hluboký příkop a také těsně za ním nasypaný val o výšce asi 2 m. Za ním se nachází úzká plošina a za ní pak další, již méně výrazný příkop (asi 5 m široký) sledovaný druhým valem. Původní třetí val se již dochoval pouze v podobě nepříliš výrazné terénní vlny. Jakékoli další zbytky případné zástavby nejsou na pokračující ploše ostrožny v současnosti viditelné.

© Z. Smetánka, J. Škabrada (in Archeologické rozhledy 27, 1975: Třebonín na Čáslavsku v raném středověku – povrchový průzkum), 15.11. 2006

historie

Historie

Nejstarší písemná zpráva o vsi pochází z roku 1194, kdy je připomínán Úbislav z Třebonína, a do tohoto období také odborná literatura datuje vznik kostela sv. Matěje, v jehož blízkosti mohla existovat i kurie. Historie a okolnosti vzniku hradiště, ležícího asi 400 m západně a na přímý dohled od kostela, nejsou dosud uspokojivě vysvětleny, a to i vzhledem k absenci archeologických nálezů. Zatím je jeho existence kladena nejspíše do 12. století, kdy mohlo být využito jako kolonizační opěrný bod a útočiště – refugium obyvatelstva, související s nedalekou haberskou stezkou. Objevila se i teorie označující hradiště přímo za sídlo zmiňovaného Úbislava, což ale není podle současných informací příliš pravděpodobné.

© Z. Smetánka, J. Škabrada (in Archeologické rozhledy 27, 1975: Třebonín na Čáslavsku v raném středověku – povrchový průzkum), 15.11. 2006

Půdorys místa

Plán hradiště
© J. Synek - zaměření, J. Úlovec - kresba (in Encyklopedie českých tvrzí, III. díl, ARGO 2005)
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Středočeský kraj,  Kutná Hora  (KH),

Místa v okolí

 Třebonín
 Lomec
 Nová Lhota
 Hraběšín
 Úmonín
 Březová
 větrný mlýn
 Kluky
 socha sv. Floriána
 Žáky
 Žáky
 Žáky
 Přítoky
 Křesetice
 Červené Janovice
 evangelický kostel
 Tupadly
 Třebešice
 Lochy
 Hrádek
 kostel sv. Ondřeje
 měšťanský dům
 Podměstský mlýn
 Husův sbor
 děkanství
 evangelický kostel
 Sion
 městské opevnění
 měšťanský dům
 mariánský sloup
 kašna
 kostel sv. Alžběty
 radnice
 městský dům
 budova pošty
 sokolovna
 Dusíkovo divadlo
 synagoga
 Malešov
 boží muka
 kostel sv. Gotharda
 kostel sv. Vavřince
 cukrovar
 kaple Božího Těla
 Filipov
 vodní mlýn
 jezuitská kolej
 kostel sv. Jakuba
 kostel sv. Václava
 Vlašský dvůr
 Hrádek
 dům č. p. 507
 synagoga/Husův dům
 kostel sv. Václava
 Bratčice
 mariánský sloup
 Sankturinovský dům
 kamenná kašna
 kostel sv. Jakuba
 Roztěž
 Kamenný dům
 městské opevnění
 kostel sv. Václava
 Lorec
 kostel Všech svatých
 Chlum
 Přítoky
 kostel Panny Marie
 Hrádek u Podmok
 kostel sv. Štěpána
 kostel sv. Václava
 vodárenská věž
 Bohdanka
 kostel sv. Vavřince
 Zbraslavice
 mariánský sloup
 kostel sv. Marka
 Zbraslavice
 Nové Dvory
 Vysoká
 kostel sv. Vavřince
 Hlízov
 Kačina
 Červený Domek
 kostel Všech svatých
 Obora Žleby
 Huť Jakub
 Žleby
 kaple sv. Kříže
 kostel sv. Marka
 Žehušice
 Žehušice
 zvonice
 Opatovice
 barokní kamenný most
 Libenice
 zvonice
 jezuitská rezidence
 evangelický kostel
 Březina
 kamenný most
 kostel sv. Markéty
 Hostačov
 venkovská usedlost
 kostel sv. Markéty
 kostel sv. Mikuláše
 Ostrov
 Suchdol
 Golčův Jeníkov
 Červené Pečky
 Bělá
 kaple sv. Kříže
 kaple sv. Rodiny
 kostel sv. Anny
 Nebovidy
 kostel sv. Kateřiny
 kostel sv. Václava
 Hodkov
 Morány
 Sedlov
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Václava
 Červenice
 Ratboř
 Ratboř
 kostel sv. Václava
 Čestín
 Horušice
 Pašinka
 židovský hřbitov
 evangelický kostel
 lesní pramen
 Semtěš
 synagoga
 Habry
 vodárenská věž
 kostel sv. Martina
 Bačkov
 kostel sv. Jiří
 Horka II
 Lošany
 Zruč nad Sázavou
Základní informace místa
ID místa: 4762
Typ místa: hradiště
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 16.11.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

reklama