
Velmi stará ves Třebonín, v jejímž okolí je archeologicky doloženo osídlení již nejpozději ve 12. století, leží při silnici č. 339 z Čáslavi na Zbraslavice, nad pěkným údolím Medenického potoka. A právě nad jeho levým břehem, asi 400 m západně od vsi, se na trojúhelné ostrožně dochovaly pozůstatky blíže neznámé fortifikace, zřejmě útočištného hradiště – refugia.
Nejkratší cesta na lokalitu je ze vsi od kostela sv. Matouše, cestou směřující mezi domy k západu. Je třeba sejít svahem až k Medenickému potoku a dát se po údolní cestě vpravo. Po několika desítkách metrů přejděte potok a pak už zbývá jen vylézt do svahu vlevo na vrchol ostrožny. Také je ale možné jít od tzv. Vápenky, či po polní cestě ze severního konce sousední vsi Lomec.
V blízkosti hradiště, asi 350 m západně, se na sousední ostrožně nacházejí ještě výrazné terénní pozůstatky dalšího opevnění, snad hrádku ze 13.–14. století, a ještě dále u vsi Lomec zbytky tvrziště. Nelze opomenout ani původně románský kostel sv. Matěje přímo v Třeboníně.
Nejvýraznější je první, asi 8 m široký a až 3 m hluboký příkop a také těsně za ním nasypaný val o výšce asi 2 m. Za ním se nachází úzká plošina a za ní pak další, již méně výrazný příkop (asi 5 m široký) sledovaný druhým valem. Původní třetí val se již dochoval pouze v podobě nepříliš výrazné terénní vlny. Jakékoli další zbytky případné zástavby nejsou na pokračující ploše ostrožny v současnosti viditelné..
Historie a okolnosti vzniku hradiště, ležícího asi 400 m západně a na přímý dohled od kostela, nejsou dosud uspokojivě vysvětleny, a to i vzhledem k absenci archeologických nálezů. Zatím je jeho existence kladena nejspíše do 12. století, kdy mohlo být využito jako kolonizační opěrný bod a útočiště – refugium obyvatelstva, související s nedalekou haberskou stezkou. Objevila se i teorie označující hradiště přímo za sídlo zmiňovaného Úbislava, což ale není podle současných informací příliš pravděpodobné..