Zchátralá gotická tvrz ze 14. stol. Po připojení k Pardubicím po r. 1502 využívána jako sýpka a sklady. Obdélná věžovitá stavba s propadlou střechou a stropem 2. patra je dnes v kritickém stavu.
dějiny tvrze
Týnec nad Labem se poprvé připomíná již roku 1110. Nejpozději od počátku 14. století byl centrem šlechtického statku, který od roku 1307 patřil sedleckému klášteru. Snad někdy v průběhu 14. století nechal klášter jako správní budovu či sídlo mana postavit na výběžku severovýchodně od městečka obdélnou věžovitou tvrz. Kdo obsadil Týnec po zničení kláštera roku 1421 nevíme, snad to byl Diviš Bořek z Miletínka, jehož příbuznému Vaňkovi dal roku 1436 král Zikmund týnec do zástavy. Vaněk z Miletínka držel Týnec ještě roku 1454, později se zde vystřídalo několik majitelů. Roku 1502 získal Týnec Vilém z Pernštejna a připojil jej k pardubickému panství. Tím přestala být tvrz centrem samostatného statku a po ztrátě rezidenční funkce byla prodána týneckým měšťanům a jako mnoho jiných objektů upravena na sýpku a skladiště. K tomuto účelu sloužila tvrz až do nedávné doby. Dnes je neudržovaný objekt v dezolátním stavu, po zhroucení krovu a stropu druhého patra mu akutně hrozí zánik.
Zany, 18.6. 2006
Tvrz je podsklepená dvoupatrová budova na obdélném půdorysu o rozměrech cca 15 x 8,5 m orientovaném přibližně ve směru sever-jih. V obou nadzemních podlažích byly dvě přibližně čtvercové plochostropé místnosti přístupné z vnějších pavlačí vynesených na částečně dochovaných krakorcích. Tři pyramidálně seskupená okénka v jižním průčelí indikují srubovou komoru vloženou do jižní místnosti přízemí. Eventuelní opevnění severně od tvrze překryly mladší budovy poplužního dvora.
Zany, 18.6. 2006
