
Gotický Hrádek, ve kterém je dnes České muzeum stříbra, stojí na místě původně dřevěné, pravděpodobně opevněné tvrze, která zde stála zřejmě již ve 13. století. V písemných pramenech se zmiňuje v 1. čtvrtině 14. století. Dřevěnou tvrz nechal přestavět na hrádek - kamenný palác městského typu (třípatrová věž, vysoké štíty) v letech 1410 - 1415 kutnohorský královský rychtář pan Václav z Donína. Majitelé sídla se často střídali. Za husitských válek byl hrad poškozen, následně opraven za Preklů (po r. 1485) a přestavěn koncem 15. století, kdy byl v majetku obchodníka s rudou a majitele několika dolů, pana Jana Smíška z Vrchovišť, který jej nechal upravit na honosný gotický palác (velké sály, arkýře, kaple, malované stropy, umělecká kamenická výzdoba). Znovu byl hrad stavebně upraven roku 1620, kdy bylo postaveno patro jižního křídla. Jedněmi z dalších majitelů byli jezuité, kteří zde zřídili r. 1686 jezuitský seminář a následně školu… číst dále
Jedna z kutnohorských pověstí vykládá název města takto: V krajině, kde se dnes rozkládá Kutná Hora, šířily se v dávných dobách rozsáhlé lesy, nejhustší v hluboké průrvě, kterou si razí cestu potok Vrchlice. Držitel toho kraje, Miroslav z Cimburka, povolal sem mnichy cisterciáky z Valdsas. I přistěhovali se sem mnichové, když jim pán z Cimburka postoupil právo užívati všech výtěžků z darované půdy, ve značném počtu, usadili se ve vsi Sedlci a pustili se horlivě do práce, kterou jim předpisovala pravidla jejich řehole. Jeden z mnichů, jménem Antonín, vyšel si r. 1237 do lesů, aby se tu poohlédl, kde by se dala získati nová orná půda. Kráčel hlouběji a hlouběji do lůna hvozdů, až se octl v místech, kde stojí dnes kostel Všech svatých. Odpočinul si pod skalou na hebkém mechu a únavou tu v stínu lesa usnul. Nespal však jako jindy poklidným spánkem spravedlivých. Pojal ho v náruč podivný sen a kouzlil před ním… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.