Gotický Hrádek byl postaven v l. 1410-15 na místě dřevěné tvrze Václavem z Donína. Za husit. válek poničen, opraven koncem 15. stol. za Preklů a honosně přestavěn Janem Smíškem z Vrchovišť. Po r. 1686 jezuitský seminář a škola. Opraven v 60. a 90. l. 20. stol. R. 1996 otevřeno České muzeum stříbra.
Hlavní obrázek místa
Pohled od jihozápadu
© Petr Turyna 08/2005

Prohlídkové okruhy

I. okruh - Město stříbra (cca 1 hod.) - historie města Kutná Hora, geologie kutnohorského rudného revíru, archeologické nálezy, rozvoj města po objevení stříbra, stavební vývoj Hrádku, život šlechty, sál zvaný Pokladnice - přehled mincí ražených v Kutné Hoře. Součástí je prohlídka sezónních expozicí instalovaných ve výstavních síních Hrádku.

II. okruh - Cesta stříbra (cca 1,5 hod.) - prohlídka původního středověkého dolu, proces zpracování rudy až k výsledné ražbě stříbrných mincí. Prohlídka havířské osady.

Je možnost zakoupit zvýhodněné vstupné pro I. + II. okruh. (cca 2,5 hod.).
E.H. podle http://www.cms-kh.cz, 14.3. 2013

    historie

    Hrádek
    Gotický Hrádek, ve kterém je dnes České muzeum stříbra, stojí na místě původně dřevěné, pravděpodobně opevněné tvrze, která zde stála zřejmě již ve 13. století. V písemných pramenech se zmiňuje v 1. čtvrtině 14. století. Dřevěnou tvrz nechal přestavět na hrádek - kamenný palác městského typu (třípatrová věž, vysoké štíty) v letech 1410 - 1415 kutnohorský královský rychtář pan Václav z

    E.H. dle http://www.kutnohorsko.cz; Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, T. Durdík, Libri 2009, 14.3. 2013

    pověsti

    O původu jména Kutné Hory
    Jedna z kutnohorských pověstí vykládá název města takto: V krajině, kde se dnes rozkládá Kutná Hora, šířily se v dávných dobách rozsáhlé lesy, nejhustší v hluboké průrvě, kterou si razí cestu potok Vrchlice. Držitel toho kraje, Miroslav z Cimburka, povolal sem mnichy cisterciáky z Valdsas. I přistěhovali se sem mnichové, když jim pán z Cimburka postoupil právo užívati všech výtěžků z darované půdy, ve

    Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků, 2.9. 2002
    Kováříčkové
    Rok od roku rostla žádostivost stříbra, rok od roku se prohlubovaly šachty a nové a nové štoly podrývaly kopce jako krtčí chodby zahradu. Hluboko pod zemí, kde jen čadící kahance vrhaly sporé světlo do chodeb vytesaných ve skále, tam horníci v „perkytlích“ kladivy a železnými klíny rudu ze skály vytloukali. A když se bušení kladiv chvílemi odmlčelo, když dozněly písně i hlasy, jimiž se horníci svolávali,

    Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků, 2.9. 2002
    Jak na horách kutných utonul osel
    K dolům, které dávaly Kutnohorským nejvíce vzácných kovů, patřil důl nazvaný Osel. S doly byly tu těsně spjaty osudy lidí, neboť jim byly pramenem živobytí, spokojenosti i blahobytu. „Osel“, jenž se zdál nevyčerpatelným zdrojem třpytného, zvonivého kovu, byl havířům ze všech nejmilejší. Vzhlíželi k němu s vděčností a pronášeli s pýchou staré veršované proroctví: Dokud Osel bude řváti, Hora bude

    Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků, 2.9. 2002
    Rozina Ruthardova
    Ze starých hornických rodin kutnohorských proslula nejvíce rodina Ruthardova. Ruthardovici měli své doly, kupovali však i rudu z dolů královských a vyráběli z ní ve vlastních hutích stříbro. Vynikali nejen bohatstvím, nýbrž i rozmyslem, takže jejich hlasu bývalo vždy v městské radě dbáno. Jiří Ruthard byl městským rychtářem. Měl jedinou dceru Rozinu, která vynikala nevšední krásou. Byla však přitom velmi

    Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků, 2.9. 2002
    Středočeský kraj,  Kutná Hora  (KH), Kutná Hora

    Místa v okolí

     synagoga/Husův dům
     mariánský sloup
     jezuitská kolej
     kostel sv. Jakuba
     kamenná kašna
     Vlašský dvůr
     Sankturinovský dům
     Kamenný dům
     kaple Božího Těla
     dům č. p. 507
     městské opevnění
     cukrovar
     Lorec
     stříbrné doly
     Přítoky
     kostel sv. Vavřince
     kostel sv. Štěpána
     Libenice
     evangelický kostel
     Křesetice
     Hlízov
     vodárenská věž
     Nové Dvory
     mariánský sloup
     kostel sv. Vavřince
     Malešov
     kostel sv. Jakuba
     kaple sv. Kříže
     Červené Pečky
     Opatovice
     kaple sv. Rodiny
     Vysoká
     Třebešice
     Červený Domek
     Nebovidy
     socha sv. Floriána
     Kluky
     Úmonín
     Lochy
     kostel sv. Markéty
     Nová Lhota
     kostel sv. Ondřeje
     Kačina
     venkovská usedlost
     Suchdol
     Roztěž
     Sion
     kostel sv. Ondřeje
     kostel sv. Mikuláše
     Pašinka
     kostel sv. Kateřiny
     Sedlov
     kostel sv. Václava
     Ratboř
     Ratboř
     Lomec
     Přítoky
     Třebonín
     Třebonín
     kostel sv. Václava
     boží muka
     Husův sbor a pomník
     Hrádek
     kostel sv. Alžběty
     Podměstský mlýn
     vodárenská věž
     kostel sv. Martina
     měšťanský dům
     měšťanský dům
     děkanství
     Regionální muzeum
     městský dům
     kašna
     mariánský sloup
     synagoga
     evangelický kostel
     radnice
     dům č. p. 46
     Žáky
     sokolovna
     mariánský sloup
     synagoga
     radnice
     starý most
     Žáky
     Žáky
     Husův sbor
     Dusíkovo divadlo
     Kolín
     městské opevnění
     budova pošty
     Podskalský mlýn
     kostel sv. Prokopa
     Práchovna
     Konárovice
     mariánský sloup
     kostel sv. Marka
     Žehušice
     Vodárenská věž
     Žehušice
     Radovesnice
     barokní kamenný most
     větrný mlýn
     kostel sv. Jiří
     Hraběšín
     Lošany
     Červený Hrádek
     radnice
     Červené Janovice
     Filipov
     Týnec nad Labem
     Býchory
     Býchory
     Polní Voděrady
     Tupadly
     Horušice
     Kolo
     Kojice
     Jindice
     Bečváry
     Křečhoř
     Březina
     Drahobudice
     kostel sv. Gotharda
     Bedřichova vyhlídka
     Libodřice
     kostel sv. Václava
     Bauerova vila
     kostel Všech svatých
     evangelický kostel
     kostel sv. Anny
     Zlaté Slunce
     kostel sv. Marka
     Žíšov
     kostel sv. Václava
     kostel sv. Mikuláše
     kostel sv. Václava
     vodní mlýn
     Bratčice
     kostel sv. Vavřince
     Zbraslavice
     Zbraslavice
     kostel sv. Jiljí
     synagoga
     Zdechovice
     Břežany I
     kostel sv. Vavřince
     židovský hřbitov
     evangelický kostel
     evangelický kostel
     kostel Panny Marie
     Morány
     Hrádek u Podmok
     Cerhenice
     Cerhenice
     vyhlídkové věže
     Petrovice II
     kostel sv. Martina
     kostel sv. Markéty
    Kontaktní informace
    České muzeum stříbra
    Braborská 28
    284 01 Kutná Hora
    Tel: (+420) 327 512 159
    http://www.cms-kh.cz
    info@cms-kh.cz , objednavky@cms-kh.cz
    Základní informace místa
    ID místa: 1409
    Typ místa: hrad
    Stav místa: zachovalý
    Přístupnost: v návštěvních hodinách
    Uveřejněno: 28.3.2003
    Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
    Upravit, vložit informace

    A další podobné

    Články

    Procházka zimním Štramberkem protáhne tělo a pohladí duši

    Cestování

    Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.

    Krásné odpoledne s procházkou a bruslením ve Veltrusském parku

    Cestování

    Pokud hledáte neopakovatelnou volnočasovou aktivitu na půlden, můžete si zaskočit zabruslit do parku ve Veltrusích. Na umělém kanále Mlýnského potoka je možné kromě bruslení trénovat hokej případně se po místních pláních proběhnout na běžkách.

    Šumava v zimě: Modrava a Tříjezerní slať

    Cestování

    Šumava je právem považována za jednu z nejatraktivnějších turistických destinací v České republice – a ani v zimě tomu není jinak! Díky různorodé přírodě a sportovnímu zázemí je vhodná pro celou škálu volnočasových aktivit a nabízí bezpočet výletů ať už pro zdatné horaly, nebo pro rodiny s malými dětmi.

    Bývalý kamenolom Výkleky u Olomouce je jedním z nekrásnějších zatopených lomů České republiky

    Zajímavosti

    Lomy jsou povrchové doly, jež vznikly antropogenní činností člověka, především za účelem získávání stavebních materiálů nebo nerostných surovin. Lomy mají svoji životnost. Dříve či později každému z nich zazvoní zvonec a těžebním pracím je konec. Zmiznou z nich lidé, stroje i zařízení a doly zůstanou opuštěné. Přemýšleli jste někdy nad tím, jaký další osud je čeká?


    Náš lednový výlet na bájný a nevypočitatelný Praděd

    Cestování

    Lidová moudrost říká, že v místech, kde se k nebi vypíná vrchol Pradědu, nachází se jiný svět. O tom, že je to svatá pravda, jsem se před pár dny sama přesvědčila.

    Dítě jako rukojmí ministerstva školství a hygieny - SARS-CoV-2

    Ostatní

    Také jste to zažili? Ve školce chtějí při vstupu výsledek testu, který Vám zaslala Hygienická stanice. Než vstoupíte na práh školky si myslíte že je vše v pořádku, jenže pravá ruka neví co dělá levá.


    reklama