Kostel od jihovýchodu
© Ivan Grisa 07/2010
Kaňk leží na nejkratší spojnici centra Kutné Hory se silnicí I/38. Kostel stojí pod hlavní ulicí bývalého horního města, je možné přímo u něj zaparkovat.
Autobusové spojení z Kolína i Kutné Hory je i ve volných dnech poměrně husté, nejbližší železniční zastávka Hlízov na trati Kolín - Havlíčkův Brod leží asi 2 km východně (modrá turistická značka).
Kolem Kaňku vede okružní naučná stezka po pozůstatcích zdejšího dolování.
V kostele se neslouží pravidelné bohoslužby, o možnosti návštěvy interiéru se informujte na přiloženém kontaktu.
Kaňk vznikl zřejmě ve 13. století jako sídliště horníků, dobývajících pyrit, potřebný pro tavení kutnohorských stříbrných rud. Stříbro se zde těžilo od 15. století, v následujícím období zde bylo jeho nejvýznamnější ložisko v celé oblasti. ...Doly zanikly na počátku třicetileté války, pokusy o jejich obnovu v 18. a 19. století měly minimální úspěchy. Rudné hornictví zde ožilo po II. světové válce, definitivně zaniklo po roce 1990. Kostel je v Kaňku bezpečně doložen až na přelomu 15. a 16. století, vzhledem k odlehlosti od vlastní Kutné Hory se předpokládá existence starší svatyně (snad dřevěné kaple). Dnešní objekt postavili v letech 1492–1506 mistři Beneš a Mikuláš, snad se na něm podílel i Matěj Rejsek, jeden ze stavitelů kutnohorského chrámu svaté Barbory. Jeho podpis nese kamenná kazatelna z roku 1502. Kostel byl původně dvojlodní (klenba lodi nebyla provedena), má hranolovou věž v ose západního průčelí, poměrně dlouhý presbytář, k němuž na jihu přiléhá sakristie s depozitářem v patře. Vnější vzhled kostela zasáhly pozdější úpravy jen minimálně: roku 1704 dostala věž barokní báň a vznikl přístavek jižní předsíně. Při regotizaci roku 1873 byl však zásadně změněn interiér: plochostropé dvojlodí nahradilo trojlodí se střední lodí o šířce presbytáře a velmi úzkými bočními loděmi. Kostel byl dále opravován v roce 1899 a po roce 1990..
|
Přihlášení |
