jezuitská kolej

Vstoupit je možno středním portálem hlavního (východního) průčelí, vchodem u severní věže a z nádvoří (do prvního patra u refektáře). Vstupné se platí za prohlídku galerijních expozic (vstup možný celoročně), samostatné vstupenky platí pro vstup na jižní věž (zvonici), která je běžně přístupná od dubna do října, v zimě na požádání v pokladně galerie..

Původně měla být celá monumentální stavba koncipovaná do půdorysu písmene E, ale současný půdorys ve tvaru písmene F je důsledkem nenaplnění původního záměru. Ve stylu jezuitské řehole je architektura koleje poměrně strohá. Jen průčelí připomíná raně barokní italské paláce. Nároží monumentální budovy jsou zvýrazněny mohutnými věžemi. Původní třetí středová věž musela být v polovině 19. století ze statických důvodů snesena. Budova jezuitské koleje byla původně propojena spojovací chodbou s kostelem sv. Barbory. Dnes již tato spojovací chodba neexistujíce. Záměrem jezuitů bylo vystavět v Kutné Hoře "královskou cestu", od chrámu sv. Barbory k Vlašskému dvoru, jako obdobu Pražské Královské cesty z Klementina na Pražský hrad. Proto byla na mostě před jezuitskou kolejí vytvořena počátkem 18.století galerie soch světců, napodobující sochy na pražském Karlově mostě. Autorem galerie byl jezuita František Baugut, s vyjímkou sochy sv. Jana Nepomuckého, která byla doplněna později. Po zrušení jezuitské koleje byly prováděny stavební úpravy v letech 1776-1777 a další pak v letech 1843-1844. V letech 1856-1858 byly pravděpodobně přistavěny v nádvořích okrouhlé věžice. V současnosti (květen 2007) je kolej v rekonstrukci pro multifunkční Centrum umění Kutná Hora Českým muzeem výtvarných umění v Praze..

Stavbu vedli Carlo Lurago a Francesco Caratti. Jezuité přišli do Kutné Hory v roce 1626. Jejich úkol byl provést rekatolizaci utrakvistického města a jeho okolí. Jezuitský řád se také v té době zaměřoval na výchovu dětí a mládeže a právě k těmto účelům byla kolej vystavěna. Zrušení jezuitského řádu v roce 1773 pro kolej znamenalo její převod do vojenské správy a kolej byla přeměněna ve vojenská kasárna. Sloužila také jako vojenský špitál, později pak jako kadetní škola. Pak opět jako kasárna až do 90. let 20 století. R. 1998 bylo rozhodnuto o přidělení bývalé jezuitské koleje Českému muzeu výtvarných umění pro vybudování stálé expozice. Bude zde umístěna stálá expozice českého výtvarného umění XX. a XI. století, historická expozice jezuitské koleje, stálá expozice ze sbírkových fondů Památkového ústavu Středočeského kraje a stálá expozice českého animovaného filmu..

Barbory. Ze zaniklé dřevěné zvonice sem byly přeneseny zvony Barbora (spodní průměr 1120 mm, odlit roku 1536 Jiříkem Klabalem), Michal (1492 mm, odlit roku 1493) a Ludvík (1492 mm, odlit 1510). Dva větší zvony, které visí ve spodním patře zvonice, odlil zvonař Ondřej Ptáček. Věž má vzhledem ke svému určení zajímavou konstrukci: obvodové zdi nenesou zátěž zvonů, tu přenáší vnitřní hranol, prosvětlený otvory, nezávislými na oknech v obvodových zdech..