
Zámek je jednopatrová budova ve tvaru písmene T. Vstupní průčelí je na jihu, v této části je nevíc patrné baroko. V jihovýchodním nároží je gotická místnost z původní tvrze, jinak jsou místnosti v moderním duchu. Výrazným prvkem, který dostavěl J. Kotěra, je velká veranda.
V majetku dalšího kutnohorského majitele Martina Oderina byla v roce 1402 vypálena vojsky uherského krále Zikmunda oblehajícího Kutnou Horu. Majitelé se poté opět hodně střídali, až v roce 1469 po smrti majitele Hanuše Glenzla ji král daroval hejtmanovi kolínského zámku Janovi Hrabaňovi z Přerubenic a jeho rod měl panství až do konce 15. století. Poté se majitelé opět hodně měnili, až v roce 1606 ji zdědila Kateřina Voděradská z Hrušova, vdaná za Ondřeje Horňackého z Dobročovic, kterému byla za účast ve stavovském odboji část majetku zabavena a v roce 1626 zpět vyplacena. V roce 1634 byla vypleněna Sasy a v roce 1639 Švédy, poté tvrz zpustla. V roce 1642 Kateřina prodala panství Jidřichovi Kraftovi z Lammerdorfu. Pravděpodobně Jindřich tvrz opravil. V roce 1711 koupil panství Karel Jáchym Breda a v roce 1723 přestavěl tvrz na barokní zámek. V letech 1734–1793 vlastnila panství rodina Khevehüllerová, poté Thurn-Taxisové, pak se majitelé střídali. Od roku 1890 patřilo panství Bernardovi Mandelíkovi, jeho synové přistoupili k přestavbě v letech 1912–1915 podle návrhu architekta J. Kotěry. V roce 1945 byl zámek zabaven státem..