První zmínka o vsi je z r. 1379, kdy ji vlastní Ješek z Hraběšína. Po r. 1622 Adam Studenecký z Pašiněvsi staví ren. zámek, který v r. 1658 kupuje sedlecký klášter a barokně jej přestavuje. V r. 1819 jej koupil K. F. Schwarzenberg, používán jako lovecký, později myslivna – rod jej vlastní dodnes.
Hlavní obrázek místa
Čelo zámku
© Martin Kabeláč, 10/2005
První zmínka o vsi Hraběšín je z roku 1379, kdy byl jeho majitelem Ješek z Hraběšína, připomínaný ještě v roce 1388. V roce 1440 je doložen Jan z Hraběšína. Panské sídlo vzniká až po roce 1622, kdy se ves stává samostatným panstvím a za Adama Studeneckého z Pašiněvsi zde vzniká pozdně renesanční zámek. Po jeho smrti dědí zámek jeho dcera Salomena, provdaná za Zdeňka Felixe Lukaveckého z Lukavce. V roce 1658 prodávají manželé Hraběšín sedleckému klášteru. Sedlecký klášter používá zámek pro letní pobyt členů konventu a ve 40. letech 18. století nechává zámek barokně přestavět. Přestavbou vzniká barokní vstupní portál se sochou sv. Jana Nepomuckého, dále se přestavba týkala především fasád. V roce 1783, po zrušení sedleckého kláštera, připadl zámek náboženskému fondu, který jej v roce 1819 prodává Karlovi Filipovi ze Schwarzenberka a zámek je používán jako lovecký. V první polovině 19. století nechává Bedřich Karel ze Swarzenberka (člen orlické větve) zámek přestavět. K východnímu traktu byla přistavěna kaple, mansardová střecha vyměněna za dnešní nízkou valbovou, zámek dostal novou fasádu a nad vchod na západní straně přibyl znak Swarzenberků. Koncem 19. století byl zámek změněn na myslivnu. V roce 1941 byl celý majetek tohoto rodu pod německou nucenou správou až do května 1945. Po únoru 1948 byl veškerý majetek zestátněn. Po listopadu 1989 byl v r. 1992 zámek i majetek vrácen v restituci Karlu Schwarzenbergovi.
Petr Nožička, čerpáno z:Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku VI., Východní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1989, http://www.hrabesin.cz/o-nas/, 2.5. 2011
Středočeský kraj,  Kutná Hora  (KH), Hraběšín

Místa v okolí

 větrný mlýn
 Třebonín
 Třebonín
 evangelický kostel
 Lomec
 Souňov
 Nová Lhota
 Žáky
 Žáky
 Žáky
 Tupadly
 Úmonín
 Kluky
 Červené Janovice
 socha sv. Floriána
 Březová
 kostel sv. Gotharda
 vodní mlýn
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Václava
 Bratčice
 Přítoky
 Husův sbor
 Hrádek
 evangelický kostel
 Podměstský mlýn
 děkanství
 městské opevnění
 měšťanský dům
 mariánský sloup
 kašna
 radnice
 Chlum
 měšťanský dům
 Hrádek u Podmok
 městský dům
 budova pošty
 sokolovna
 Dusíkovo divadlo
 kostel sv. Alžběty
 Křesetice
 synagoga
 kostel Panny Marie
 kostel sv. Václava
 Filipov
 Lochy
 boží muka
 Třebešice
 kostel sv. Ondřeje
 Sion
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Marka
 Malešov
 Bohdanka
 zvonice
 jezuitská rezidence
 kostel sv. Jakuba
 kostel sv. Markéty
 cukrovar
 Obora Žleby
 kaple Božího Těla
 Golčův Jeníkov
 jezuitská kolej
 kostel sv. Václava
 dům č. p. 507
 synagoga/Husův dům
 kostel sv. Jakuba
 Hostačov
 Vlašský dvůr
 Hrádek
 Žleby
 mariánský sloup
 Sankturinovský dům
 Huť Jakub
 kamenný most
 kaple sv. Kříže
 kostel sv. Vavřince
 Kamenný dům
 kamenná kašna
 Zbraslavice
 Roztěž
 městské opevnění
 zvonice
 Zbraslavice
 Lorec
 kostel Všech svatých
 kostel Všech svatých
 kostel Všech svatých
 vodárenská věž
 kostel sv. Štěpána
 mariánský sloup
 Přítoky
 Bělá
 Nové Dvory
 Ostrov
 Červenice
 Žehušice
 kostel sv. Marka
 Žehušice
 židovský hřbitov
 barokní kamenný most
 Suchotlesky
 Kačina
 Lacembok
 kostel sv. Vavřince
 Vysoká
 Ronov nad Doubravou
 Červený Domek
 kostel sv. Martina
 Hlízov
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Václava
 Vilémov
 synagoga
 kostel sv. Kříže
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Jiří
 Habry
 Hodkov
 Libenice
 evangelický kostel
 Opatovice
 Bačkov
 kostel sv. Václava
 venkovská usedlost
 kostel sv. Markéty
 Suchdol
 Červené Pečky
 kaple sv. Kříže
 kaple sv. Rodiny
 Zboží
 lesní pramen
 kostel sv. Václava
 evangelický kostel
 Semtěš
 Vlastějovice
 Sedlov
 kaple sv. Panny Marie
 Budčice
 kostel sv. Václava
 Ratboř
 Ratboř
 Kounice
 Horka II
Základní informace místa
ID místa: 10033
Typ místa: zámek
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: není známo
Uveřejněno: 20.5.2011
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama