Hraběšín

První zmínka o vsi Hraběšín je z roku 1379, kdy byl jeho majitelem Ješek z Hraběšína, připomínaný ještě v roce 1388. V roce 1440 je doložen Jan z Hraběšína. Panské sídlo vzniká až po roce 1622, kdy se ves stává samostatným panstvím a za Adama Studeneckého z Pašiněvsi zde vzniká pozdně renesanční zámek. Po jeho smrti dědí zámek jeho dcera Salomena, provdaná za Zdeňka Felixe Lukaveckého z Lukavce. V roce 1658 prodávají manželé Hraběšín sedleckému klášteru. Sedlecký klášter používá zámek pro letní pobyt členů konventu a ve 40. letech 18. století nechává zámek barokně přestavět. Přestavbou vzniká barokní vstupní portál se sochou sv. Jana Nepomuckého, dále se přestavba týkala především fasád. V roce 1783, po zrušení sedleckého kláštera, připadl zámek náboženskému fondu, který jej v roce 1819 prodává Karlovi Filipovi ze Schwarzenberka a zámek je používán jako lovecký. V první polovině 19. století nechává Bedřich Karel ze Swarzenberka (člen orlické větve) zámek přestavět. K východnímu traktu byla přistavěna kaple, mansardová střecha vyměněna za dnešní nízkou valbovou, zámek dostal novou fasádu a nad vchod na západní straně přibyl znak Swarzenberků. Koncem 19. století byl zámek změněn na myslivnu. V roce 1941 byl celý majetek tohoto rodu pod německou nucenou správou až do května 1945. Po únoru 1948 byl veškerý majetek zestátněn. Po listopadu 1989 byl v r. 1992 zámek i majetek vrácen v restituci Karlu Schwarzenbergovi.