První zmínka o vsi je z r. 1379, kdy ji vlastní Ješek z Hraběšína. Po r. 1622 Adam Studenecký z Pašiněvsi staví ren. zámek, který v r. 1658 kupuje sedlecký klášter a barokně jej přestavuje. V r. 1819 jej koupil K. F. Schwarzenberg, používán jako lovecký, později myslivna – rod jej vlastní dodnes.
Hlavní obrázek místa
Čelo zámku
© Martin Kabeláč, 10/2005
První zmínka o vsi Hraběšín je z roku 1379, kdy byl jeho majitelem Ješek z Hraběšína, připomínaný ještě v roce 1388. V roce 1440 je doložen Jan z Hraběšína. Panské sídlo vzniká až po roce 1622, kdy se ves stává samostatným panstvím a za Adama Studeneckého z Pašiněvsi zde vzniká pozdně renesanční zámek. Po jeho smrti dědí zámek jeho dcera Salomena, provdaná za Zdeňka Felixe Lukaveckého z Lukavce. V roce 1658 prodávají manželé Hraběšín sedleckému klášteru. Sedlecký klášter používá zámek pro letní pobyt členů konventu a ve 40. letech 18. století nechává zámek barokně přestavět. Přestavbou vzniká barokní vstupní portál se sochou sv. Jana Nepomuckého, dále se přestavba týkala především fasád. V roce 1783, po zrušení sedleckého kláštera, připadl zámek náboženskému fondu, který jej v roce 1819 prodává Karlovi Filipovi ze Schwarzenberka a zámek je používán jako lovecký. V první polovině 19. století nechává Bedřich Karel ze Swarzenberka (člen orlické větve) zámek přestavět. K východnímu traktu byla přistavěna kaple, mansardová střecha vyměněna za dnešní nízkou valbovou, zámek dostal novou fasádu a nad vchod na západní straně přibyl znak Swarzenberků. Koncem 19. století byl zámek změněn na myslivnu. V roce 1941 byl celý majetek tohoto rodu pod německou nucenou správou až do května 1945. Po únoru 1948 byl veškerý majetek zestátněn. Po listopadu 1989 byl v r. 1992 zámek i majetek vrácen v restituci Karlu Schwarzenbergovi.
Petr Nožička, čerpáno z:Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku VI., Východní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1989, http://www.hrabesin.cz/o-nas/, 2.5. 2011
Středočeský kraj,  Kutná Hora  (KH), Hraběšín

Místa v okolí

 větrný mlýn
 Třebonín
 Třebonín
 Lomec
 evangelický kostel
 Žáky
 Nová Lhota
 Žáky
 Žáky
 Tupadly
 Úmonín
 Kluky
 Červené Janovice
 socha sv. Floriána
 kostel sv. Gotharda
 vodní mlýn
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Václava
 Bratčice
 Přítoky
 evangelický kostel
 Husův sbor
 Hrádek
 Podměstský mlýn
 děkanství
 městské opevnění
 radnice
 měšťanský dům
 mariánský sloup
 kašna
 Chlum
 Hrádek u Podmok
 měšťanský dům
 městský dům
 budova pošty
 sokolovna
 Dusíkovo divadlo
 kostel sv. Alžběty
 Křesetice
 synagoga
 kostel Panny Marie
 kostel sv. Václava
 Filipov
 Lochy
 Třebešice
 boží muka
 kostel sv. Ondřeje
 Sion
 kostel sv. Marka
 kostel sv. Vavřince
 Malešov
 Bohdanka
 zvonice
 jezuitská rezidence
 kostel sv. Jakuba
 kostel sv. Markéty
 stříbrné doly
 cukrovar
 kaple Božího Těla
 Golčův Jeníkov
 Obora Žleby
 jezuitská kolej
 kostel sv. Jakuba
 Hostačov
 kostel sv. Václava
 Vlašský dvůr
 Hrádek
 Žleby
 dům č. p. 507
 synagoga/Husův dům
 Sankturinovský dům
 Huť Jakub
 mariánský sloup
 kaple sv. Kříže
 kostel sv. Vavřince
 Kamenný dům
 kamenná kašna
 Zbraslavice
 kamenný most
 zvonice
 Zbraslavice
 Roztěž
 městské opevnění
 Lorec
 kostel Všech svatých
 kostel Všech svatých
 kostel Všech svatých
 vodárenská věž
 kostel sv. Štěpána
 mariánský sloup
 Přítoky
 Nové Dvory
 Bělá
 Ostrov
 Červenice
 kostel sv. Marka
 Žehušice
 Žehušice
 barokní kamenný most
 Suchotlesky
 Kačina
 Lacembok
 Vysoká
 kostel sv. Vavřince
 Ronov nad Doubravou
 Hlízov
 Červený Domek
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Václava
 Vilémov
 kostel sv. Kříže
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Jiří
 Hodkov
 Habry
 Libenice
 evangelický kostel
 Opatovice
 Bačkov
 kostel sv. Václava
 venkovská usedlost
 kostel sv. Markéty
 Suchdol
 Červené Pečky
 kaple sv. Kříže
 kaple sv. Rodiny
 Zboží
 lesní pramen
 kostel sv. Václava
 Semtěš
 evangelický kostel
 Vlastějovice
 Sedlov
 kaple sv. Panny Marie
 Budčice
 kostel sv. Václava
 Ratboř
 Ratboř
 Kounice
 Horka II
Základní informace místa
ID místa: 10033
Typ místa: zámek
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: není známo
Uveřejněno: 20.5.2011
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama