Celkový pohled na zámeček v Branišovicích
© Roman Řezáč 03/2005
Poblíž hlavního silničního tahu Znojmo - Brno se rozprostírá nejvýraznější dominanta Branišovic. Jde o historický areál hospodářských budov a pozdně barokního zámku. Původně stála v Branišovicích tvrz, kterou pravděpodobně již počátkem 13. století vybudoval místní vladycký rod, v jehož držení tvrz byla až do roku 1329, kdy ji členové rodu prodali Elišce Rejčce – zakladatelce cisterciáckého kláštera Aula Regia na Starém Brně. O rok později Rejčka sama klášteru tvrz odkázala. Následnou přestavbou na reprezentační sídlo vznikl soubor objektů tvořících rozlehlý areál. Do čela byla zakomponována volně stojící jednopatrová budova zámku s přízemními arkádami. Objekt byl určen řádovému komisaři, který z Branišovic vyjížděl na vizitace jiných klášterů v zemi. Po zrušení řádu v roce 1782 se zámek dostal do Náboženského fondu a od něj do majetku Lichtenštejnů. Na knížecím zámku se 12. října 1848 při své cestě z Vídně do Olomouce zastavil na… číst dále
Pozdně barokní objekt bývalého zámku, který spolu s někdejším panským dvorem chátrá v jihozápadní části vsi Branišovice, při hlavní silnici z Brna do Znojma. Zámek tvoří severovýchodní závěr areálu bývalého dvora. Jedná se o delší obdélnou patrovou budovu krytou valbovou střechou. Do dvora je přízemí otevřeno arkádou na hranolových pilířích. Obě průčelí jsou dvanáctiosá, bez výraznějších architektonických detailů. Patra odděluje prostá kordonová římsa a celek je završen profilovanou korunní římsou. V patře jsou nároží ozdobena ve štuku provedenou bosáží. Zámek, stejně jako dvůr působí nevyužitě a chátrá.
počátek 13. století: v Branišovicích vybudoval místní vladycký rod tvrz 1329: vladykové tvrz prodávají Elišce Rejčce, zakladatelce cisterciáckého kláštera Aula Regia na Starém Brně 1330: Eliška Rejčka tvrz klášteru odkázala 15. století: přestavbou tvrze na representační sídlo vzniknul soubor objektů tvořících rozlehlý areál. Do čela byla zakomponována volně stojící patrová budova zámku s přízemními arkádami a objekt byl určen řádovému komisaři, který z Branišovic vyjížděl na visitace jiných klášterů v zemi. 1782: po zrušení řádu se zámek dostal do Náboženského fondu a od něj do majetku Lichtenštejnů 12. října 1848: na knížecím zámku se při své cestě z Vídně do Olomouce zastavil na oběd i sám císař a král Ferdinand Dobrotivý s chotí a četným doprovodem. 1945: zámek zkonfiskován Kinským a převeden na místní Šlechtitelský a plemenářský podnik 1960: socialistický vlastník adaptoval 1. patro na 3 bytové jednotky pro… číst dále
|
Přihlášení |
