Barokní zámeček byl postaven na přelomu 17. a 18. st. jako majetek starobrněnských cisterciáků. Po r. 1782 vlastníky byli Lichtenštejnové a Kinští. Budova byla v 60. l. porušena výstavbou bytů v 1. patře. V přízemí jsou zbytky původního klenutí.
Hlavní obrázek místa
Sv. strana zámku v současné době
© D Dohňanský, 06/2014
Obec Branišovice si v roce 2002 připomněla 780 let od první písemné zmínky o ní. K jejím nejvýznamnějším památkám patří kostel sv.Vavřince ze 13.století a v neposlední řadě také jednopatrový zámek, možná lépe řečeno spíš zámeček, který není výrazný svojí velikostí, polohou ani architekturou. Byl postavený v barokním stylu na přelomu 17. a 18.století. V počátku své existence sloužil jako starobrněnský cisterciácký klášter a to až do roku 1782, kdy přešel do vlastnictví Lichtenštejnů a později Kinských, kteří jej využívali jako centrum místní správy. V šedesátých letech minulého století zámeček částečně utrpěl „modernizací“, v jeho patře také vznikly v té době tři byty. Přízemí je opuštěné a lze v něm vidět zbytky původního klenutí.
Roman Řezáč, 2.3. 2005
turistické

Poblíž hlavního silničního tahu Znojmo - Brno se rozprostírá nejvýraznější dominanta Branišovic. Jde o historický areál hospodářských budov a pozdně barokního zámku. Původně stála v Branišovicích tvrz, kterou pravděpodobně již počátkem 13. století vybudoval místní vladycký rod, v jehož držení tvrz byla až do roku 1329, kdy ji členové rodu prodali Elišce Rejčce – zakladatelce cisterciáckého kláštera Aula Regia na Starém Brně. O rok později Rejčka sama klášteru tvrz odkázala. Následnou přestavbou na reprezentační sídlo vznikl soubor objektů tvořících rozlehlý areál. Do čela byla zakomponována volně stojící jednopatrová budova zámku s přízemními arkádami. Objekt byl určen řádovému komisaři, který z Branišovic vyjížděl na vizitace jiných klášterů v zemi. Po zrušení řádu v roce 1782 se zámek dostal do Náboženského fondu a od něj do majetku Lichtenštejnů. Na knížecím zámku se 12. října 1848 při své cestě z Vídně do Olomouce zastavil na…  číst dále

daniel rubeš - hrady, tvrze, zámky a zříceniny okresu Znojmo, 1.2. 2010

popis

Pozdně barokní objekt bývalého zámku, který spolu s někdejším panským dvorem chátrá v jihozápadní části vsi Branišovice, při hlavní silnici z Brna do Znojma. Zámek tvoří severovýchodní závěr areálu bývalého dvora. Jedná se o delší obdélnou patrovou budovu krytou valbovou střechou. Do dvora je přízemí otevřeno arkádou na hranolových pilířích. Obě průčelí jsou dvanáctiosá, bez výraznějších architektonických detailů. Patra odděluje prostá kordonová římsa a celek je završen profilovanou korunní římsou. V patře jsou nároží ozdobena ve štuku provedenou bosáží. Zámek, stejně jako dvůr působí nevyužitě a chátrá.

Jan P. Štěpánek dle F. Musil: Neznámé zámky Moravy a Slezska, 2015, 11.2. 2016

historie

zámek Branišovice: jak šel čas

počátek 13. století: v Branišovicích vybudoval místní vladycký rod tvrz 1329: vladykové tvrz prodávají Elišce Rejčce, zakladatelce cisterciáckého kláštera Aula Regia na Starém Brně 1330: Eliška Rejčka tvrz klášteru odkázala 15. století: přestavbou tvrze na representační sídlo vzniknul soubor objektů tvořících rozlehlý areál. Do čela byla zakomponována volně stojící patrová budova zámku s přízemními arkádami a objekt byl určen řádovému komisaři, který z Branišovic vyjížděl na visitace jiných klášterů v zemi. 1782: po zrušení řádu se zámek dostal do Náboženského fondu a od něj do majetku Lichtenštejnů 12. října 1848: na knížecím zámku se při své cestě z Vídně do Olomouce zastavil na oběd i sám císař a král Ferdinand Dobrotivý s chotí a četným doprovodem. 1945: zámek zkonfiskován Kinským a převeden na místní Šlechtitelský a plemenářský podnik 1960: socialistický vlastník adaptoval 1. patro na 3 bytové jednotky pro…  číst dále

daniel rubeš - hrady, tvrze, zámky a zříceniny okresu Znojmo, 1.2. 2010

Další texty historie

Komentáře

Jihomoravský kraj,  Brno-venkov  (BO), Branišovice

Místa v okolí

 kostel sv. Vavřince
 Olbramovice
 Vlasatice
 Našiměřice
 kostel sv. Anny
 kostel sv. Markéty
 Jiřice u Miroslavi
 Loděnice
 boží muka
 Bohutice
 Cvrčovice
 Pohořelice
 městský dům
 Leopoldov
 kostel sv. Mikuláše
 Miroslavské Knínice
 Miroslav
 Kupařovice
 kostel sv. Anny
 Medlov
 Hrádek u Drnholce
 Koválov
 boží muka
 U Křížku
 Topolany
 kaple sv. Ducha
 Dolní Kounice
 kostel sv. Markéty
 synagoga
 Drnholec
 Břežany
 kaple sv. Floriána
 kostel sv. Kunhuty
 Hostěradice
 kaple Panny Marie
 Budkovické hradiště
 Knížecí dům
 městské opevnění
 Rybníky
 kostel Všech svatých
 židovský hřbitov
 vodopád u Rokytné
 Moravský Krumlov
 Ivančický viadukt
 Ledvice (Vémyslice)
 sýpka
 boží muka
 rozhledna na vodojemu
 Žabčice
 Budkovice
 Mušov
 kostel sv. Linharta
 kostel sv. Leopolda
 kostel sv. Oldřicha
 Rokytná
 Pouzdřany
 Stříbský mlýn
 kostel sv. Kunhuty
 Alexovice
 Polánka
 Židlochovice
 Na Oklikách
 Emin zámek
 Dobřínsko
 boží muka
 zvonice
 Řeznovice
 kostel sv. Prokopa
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Jiljí
 kostel sv. Rozálie
 Allein
 mlýn
 Hrubšice
 Lechovice
 Akátová věž
 Dubno
 Božice
 Neuhaus
 kaple sv. Antonína
 boží muka
 Templštejn
 stará pila
 Sirotčí hrádek
Základní informace místa
ID místa: 2899
Typ místa: zámek
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 2.3.2005
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Jezerní slať - nejnavštěvovanější slať na Šumavě

Zajímavosti

Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.

Po stopách kolonád v Mariánských Lázních

Zajímavosti

Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.

Životní osudy venkovského sládka ze Sadové u Hradce Králové

Historie

Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby

Kamenná Prachnerova Terezka ošizená o dědictví

Historie

Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let

Návštěvnické centrum Kvilda, výběh rysů a jelenů

Zajímavosti

Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.

Rumcajsova ševcovna v pohádkovém městě Jičíně

Zajímavosti

V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.

Naposledy navštívené

reklama