
Poblíž hlavního silničního tahu Znojmo - Brno se rozprostírá nejvýraznější dominanta Branišovic. Jde o historický areál hospodářských budov a pozdně barokního zámku. Původně stála v Branišovicích tvrz, kterou pravděpodobně již počátkem 13. století vybudoval místní vladycký rod, v jehož držení tvrz byla až do roku 1329, kdy ji členové rodu prodali Elišce Rejčce – zakladatelce cisterciáckého kláštera Aula Regia na Starém Brně. O rok později Rejčka sama klášteru tvrz odkázala. Následnou přestavbou na reprezentační sídlo vznikl soubor objektů tvořících rozlehlý areál. Do čela byla zakomponována volně stojící jednopatrová budova zámku s přízemními arkádami. Objekt byl určen řádovému komisaři, který z Branišovic vyjížděl na vizitace jiných klášterů v zemi. Po zrušení řádu v roce 1782 se zámek dostal do Náboženského fondu a od něj do majetku Lichtenštejnů. Na knížecím zámku se 12. října 1848 při své cestě z Vídně do Olomouce zastavil na… číst dále
Pozdně barokní objekt bývalého zámku, který spolu s někdejším panským dvorem chátrá v jihozápadní části vsi Branišovice, při hlavní silnici z Brna do Znojma. Zámek tvoří severovýchodní závěr areálu bývalého dvora. Jedná se o delší obdélnou patrovou budovu krytou valbovou střechou. Do dvora je přízemí otevřeno arkádou na hranolových pilířích. Obě průčelí jsou dvanáctiosá, bez výraznějších architektonických detailů. Patra odděluje prostá kordonová římsa a celek je završen profilovanou korunní římsou. V patře jsou nároží ozdobena ve štuku provedenou bosáží. Zámek, stejně jako dvůr působí nevyužitě a chátrá.
počátek 13. století: v Branišovicích vybudoval místní vladycký rod tvrz 1329: vladykové tvrz prodávají Elišce Rejčce, zakladatelce cisterciáckého kláštera Aula Regia na Starém Brně 1330: Eliška Rejčka tvrz klášteru odkázala 15. století: přestavbou tvrze na representační sídlo vzniknul soubor objektů tvořících rozlehlý areál. Do čela byla zakomponována volně stojící patrová budova zámku s přízemními arkádami a objekt byl určen řádovému komisaři, který z Branišovic vyjížděl na visitace jiných klášterů v zemi. 1782: po zrušení řádu se zámek dostal do Náboženského fondu a od něj do majetku Lichtenštejnů 12. října 1848: na knížecím zámku se při své cestě z Vídně do Olomouce zastavil na oběd i sám císař a král Ferdinand Dobrotivý s chotí a četným doprovodem. 1945: zámek zkonfiskován Kinským a převeden na místní Šlechtitelský a plemenářský podnik 1960: socialistický vlastník adaptoval 1. patro na 3 bytové jednotky pro… číst dále
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.