Šprymberk

Zde stával hrad Šprymberk, z něhož však nezbylo nic než něco kopečkův a jam. Neb když se stavěla dotčená silnice, dobyli tu kamení, co mohli; při tom přišli na hrubé zdi a staré sklepy. Zakladatelé dali hradu jméno Springenberg, jež si Čechové svému způsobu mluvení připodobnili. Zakladatelem byl nějaký potomek Bohuslava ze Šanova († 1296). Potomek jeho Bohuněk ze Šprymberka sídlel již na hradě, ještě l. 1363. Synové jeho byli Litolt, Zaviše, Jindřich a Petr. Litolt, oddav se stavu duchovnímu, obdržel l. 1365 od papeže přípověď na obrok duchovní, stal se l. 1367 farářem v Kosově Hoře, ale zemřel, jak se zdá, již před r. 1381. Všichni čtyři byli l. 1370 patrony kostela v Bílencích. Z neznámé příčiny podávali tu l. 1378 jen Litolt a Kunka, vdova po Bohunkovi, která měla věno zapsané na témž zboží. Táž Kunka a mladší tři bratří spolčili se l. 1381 zbožím svým hradem Šprymberkem se dvorem, Bílenci vsí a statkem svým v Šanově. V příčině toho statku měli pak při s farářem Šanovským a prohravše byli donuceni mu pustiti lán role s lukami a zahradou beze všech platův. Zaviše držel pak Bukov a plat v Bílencích; zemřel před r. 1395 zůstaviv vdovu Keruši a sirotky, jichž poručníky byli Jindřich a Petr, kteří byli do r. 1405 nedílnými pány na Šprymberce. L. 1399 obdařili kostel platem na záduší Bohunkovo a Kunky, manželky jeho. Brzy po r. 1405 zemřel i Petr a zůstal Jindřich sám pánem na Šprymberce, podávaje l. 1408 do Bílenec. Žil ještě l. 1413, čině odpor tomu, když Jan z Bukova (tuším Závišův syn) prodal statek svůj v Bukově a Bílencích. I on zemřel ok. l. 1415 a Anna, vdova po něm, zapsala pak věno své svým dětem, totiž Jindřichovi a Bohunkovi, synům, a Kunce, dceři. Synové dostali l. 1420 od krále Zikmunda zápis na vsi Liběšovice, Vrbici a Dětaň, ale nedosáhli jich. Bohuněk, odděliv se od bratra, byl l. 1425 pánem na Štědrém Hrádku. Kunka uvázala se podle zápisu matčina, k čemuž Jindřich, bratr její, činil odpor, ale odporu nedostál. Snad se to stalo proto, že byl nějaký čas ve vězení na Rabšteině (bezpochyby v l. 1440–1452). Vězení to bylo mu i škodlivé strany toho, že mu odlouděni poddaní. L. 1458 ještě žil, ale zemřel nedlouho potom, zapsav díl svůj dědičný pěti vladykám. Kunka a ti, kteří poddané odloudili, prodali své právo Jencovi mladšímu z Janovic, takže tento se přel s dotčenými pěti, ale přece obdržel na soudě zemském přísudek. Právo pak odúmrtní, jež náleželo králi, přešlo na Jana z Doupova, ale když mu l. 1463 odhádáno, stálo jen za 70 kop. Hrad, byv připojen od Jence k panství Petršpurskému, byl pust l. 1483 a jen jméno jeho udržel l. 1555 les Špimberk..

Kamene ze zříceniny bylo prý využito k stavbě mostu pod vrchem u Bílence. Hrad se skládal z předhradí a z obytné budovy, oddělené příkopem. Z druhé strany byl chráněn skálou, kterou obtékal Chotěšovský potok. Předhradí, chráněné příkopem, bylo asi 25 m široké a 50 m dlouhé a obytná budova asi 17 m široká a 35 m dlouhá. Hrad Šprymberk si postavil kolem r. 1360 Bohuněk, synovec Bohuslava ze Šanova († 1296), a sídlil na něm až do své smrtí v r. 1370. K hradu náležela ves Bílenec a část Šanova, kde byl jeho syn Petr ještě v l. 1392–1393 patronem kostela. Příslušníci tohoto rodu drželi hrad až do husitské revoluce. R. 1464 náležel hrad Janu z Doupova a potom k panství petrohradskému. Poněvadž nebyl obýván, chátral a již r. 1483 se uvádí jako pustý. Janovým jménem bylo nazváno i místo s okolním lesem, kde stával. Také ostroh Vlčího vrchu, nazývaný Zámecké schody, už jen svědčí o tom, že tu bylo kdysi panské sídlo..