
Kruhový kamenný monolit se znamením kříže vytesaný z přírodního slepence (pískovce), měl prý připomínat projíždějícím vozkům povinnost platit mýto za použití cesty. Staré obchodní cesty bylo nutné udržovat a obce si vymohly na panovníkovi, aby mohly vybírat za udržování cest sjízdných clo. Jesenické celní kolo údajně pochází ze 17. století. Tomuto významu kamene nasvědčuje místní pojmenování "Na celním kole" (Am Zollrädl) lokality na opačné straně vsi, kde se dosud přítomnost stejného kamene nepodařilo prokázat. K této teorii se přiklání i Franz Blöchl (Von alten Steinkreuzen und Kreuzsteinen, 1935) a většina badatelů. Skutečný důvod zhotovení jesenického kamenného kola ale není s jistotou znám. Může jít také o smírčí kámen na místě, kde se stalo smrtelné neštěstí. V této souvislosti zmiňoval kámen profesor Franz Wilhelm (Podersam-Luditzer Nachrichten, 1901), podle něhož byl kámen postaven v místě, kde byla jistá žena zabita býkem.… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.