Zaniklá tvrz, o níž chybějí jakékoliv písemné prameny pravděpodobně vznikla na přelomu 13.–14. století. Pouze v 15. století písemné prameny dvakrát zmiňují místo s názvem Hrádek (louky, pustiny). Lze se tedy domnívat, že v tu dobu již byla tvrz zaniklá.
Hlavní obrázek místa
V sousedství plošiny je lesní školka a vodárna, podle níž se nejlépe najde místo, kde stávala tvrz.
© Jan Švejkar, 02/2011

Hrádek (Katrštejn)

Místo zaniklé tvrze či hrádku se nachází vlevo od lesní cesty (modrá turistická značka) vedoucí z Hrádku do Řetůvky, zhruba 1 km východně od vsi Hrádek. Dobrým orientačním bodem je vodárna stojící vlevo od cesty, v jejíž sousedství při důkladné zkoumání nalezneme plošinu bez porostu, což je místo, kde tvrz stávala, dnes bez patrných stop. Toto místo se lidově nazývá Katrštejn. Pravděpodobnost, že by tento název patřil tvrzi lze vyloučit, neboť poprvé je doložen až v roce 1785. Jakékoliv písemné prameny o tomto hrádku chybí. Zprávy máme pouze o okolní lokalitě – v roce 1432 se uvádějí louky pod Hrádkem, v roce 1471 pak pustiny na Hrádku. Podle těchto zpráv se lze domnívat, že v průběhu 15. století tvrz zpustla nebo byla již pustá. K zániku mohlo tak dojít v průběhu husitských válek. Vznik tvrze lze hypoteticky datovat na přelom 13.–14. století a to jako pohraniční opevnění panství Vítka ze Švábenic, které se nacházelo na levém břehu Tiché Orlice a jeho centrem byl snad hrad Orlík u Brandýsa nad Orlicí. Podle prof. Františka Musila je tato domněnka možná vzhledem k tomu, že Vítek se uvádí počátkem 14. století jako škůdce panství lanšperského. Hranice jeho panství tehdy probíhala údolím pod Hrádkem, kudy protéká potok Husí krk. Lidové pověsti dokonce toto tvrziště přisuzovaly působení loupežníků. Tvrziště a jeho okolí patřilo od 15. století litomyšlskému panství. Ještě v 80. letech 19. století se prý z tvrze zachovaly dva pohorky, val a příkop se skromnými zbytky zdiva. Po roce 1880 majitel pozemku s tvrzištěm změnil v pole a plochu tvrziště srovnal. Další vliv na úplný zánik mělo zalesnění okolí tvrziště kolem roku 1914 a vznik lesní školky. V roce 1975 provedla dvojice východočeských archeologů Sígl – Vokolek průzkum, při kterém byla nalezena keramika ze 14. století.
Jan Švejkar, Prameny: Musil, F., Hrady, tvrze a zámky okresu Ústí nad Orlicí, 1995, s. 30-31; , 29.5. 2011
Pardubický kraj,  Ústí nad Orlicí  (UO), Hrádek

Místa v okolí

 Andrlův chlum
 kostel sv. Jiří
 Hernychova vila
 Orlík
 kostel sv. Anny
 Brandýs nad Orlicí
 Brandýs nad Orlicí
 Dolní Libchavy
 sokolovna
 Vračovice
 České Heřmanice
 Horní Libchavy
 České Heřmanice
 Mostek
 Dlouhá Třebová
 Hradníky
 Zaháj
 Sudličkova Lhota
 židovský hřbitov
 Choceň
 České Libchavy
 Hrádek u Lanšperka
 kaple sv. Václava
 katovna
 Chlumek
 Litomyšl
 Zámecký pivovar
 kaple Panny Marie
 Smetanův dům
 Regionální muzeum
 Červená věž
 Hájek
 Lanšperk
 stará radnice
 dům U Rytířů
 Lidový dům
 Koldín
 kaple Panny Marie
 Zítkov
 kostel sv. Václava
 Sedlíšťka
 Kozlovský kopec
 Žampach
 hradiště Hrutov
 Žampach
 Horákova kaple
 Dřel
 Hlavačov
 kamenný most
 Choceňská brána
 městské opevnění
 Stará radnice
 Litomyšlská brána
 kostel sv. Vavřince
 Pražská brána
 kostel sv. Mikuláše
 Husův sbor
 Šemberovo divadlo
 kaplička
 Rotnek
 silniční most
 zvonice s márnicí
 Potštejn
 Růžový palouček
 Velešov
 kostel sv. Vavřince
 Potštejn
 Litice nad Orlicí
 zvonička
 Přestavlky
 Kyšperk
 Litice nad Orlicí
 smírčí kříž
 pomník Járy Cimrmana
 Letohrad
 Mendryka
 kostel sv. Václava
 hřbitov
 kostel sv. Martina
 Zámrsk
 kostel Všech svatých
 kostel sv. Víta
 Dobříkov
 Hotmarova kaplička
 kaple
 kostel sv. Martina
 Těšnov
 kaple sv. Václava
 Orlice
 Vrbice
 Helvíkovice
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Prokopa
 kaple sv. Rozálie
 Divišovo divadlo
 kaple sv. Antonína
 židovský hřbitov
 Kateřinský špitál
 kostel sv. Václava
 Hvězda
 radnice
 Žamberk
 barokní špýchar
 Nový hrad
 Nové Hrady
 křížová cesta
 kostel sv. Vavřince
 fara
 Betlém
 Jarošov
Základní informace místa
ID místa: 10122
Typ místa: tvrz
Stav místa: zaniklý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 10.6.2011
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.

reklama