Zaniklá tvrz, o níž chybějí jakékoliv písemné prameny pravděpodobně vznikla na přelomu 13.–14. století. Pouze v 15. století písemné prameny dvakrát zmiňují místo s názvem Hrádek (louky, pustiny). Lze se tedy domnívat, že v tu dobu již byla tvrz zaniklá.
Hlavní obrázek místa
V sousedství plošiny je lesní školka a vodárna, podle níž se nejlépe najde místo, kde stávala tvrz.
© Jan Švejkar, 02/2011

Hrádek (Katrštejn)

Místo zaniklé tvrze či hrádku se nachází vlevo od lesní cesty (modrá turistická značka) vedoucí z Hrádku do Řetůvky, zhruba 1 km východně od vsi Hrádek. Dobrým orientačním bodem je vodárna stojící vlevo od cesty, v jejíž sousedství při důkladné zkoumání nalezneme plošinu bez porostu, což je místo, kde tvrz stávala, dnes bez patrných stop. Toto místo se lidově nazývá Katrštejn. Pravděpodobnost, že by tento název patřil tvrzi lze vyloučit, neboť poprvé je doložen až v roce 1785. Jakékoliv písemné prameny o tomto hrádku chybí. Zprávy máme pouze o okolní lokalitě – v roce 1432 se uvádějí louky pod Hrádkem, v roce 1471 pak pustiny na Hrádku. Podle těchto zpráv se lze domnívat, že v průběhu 15. století tvrz zpustla nebo byla již pustá. K zániku mohlo tak dojít v průběhu husitských válek. Vznik tvrze lze hypoteticky datovat na přelom 13.–14. století a to jako pohraniční opevnění panství Vítka ze Švábenic, které se nacházelo na levém břehu Tiché Orlice a jeho centrem byl snad hrad Orlík u Brandýsa nad Orlicí. Podle prof. Františka Musila je tato domněnka možná vzhledem k tomu, že Vítek se uvádí počátkem 14. století jako škůdce panství lanšperského. Hranice jeho panství tehdy probíhala údolím pod Hrádkem, kudy protéká potok Husí krk. Lidové pověsti dokonce toto tvrziště přisuzovaly působení loupežníků. Tvrziště a jeho okolí patřilo od 15. století litomyšlskému panství. Ještě v 80. letech 19. století se prý z tvrze zachovaly dva pohorky, val a příkop se skromnými zbytky zdiva. Po roce 1880 majitel pozemku s tvrzištěm změnil v pole a plochu tvrziště srovnal. Další vliv na úplný zánik mělo zalesnění okolí tvrziště kolem roku 1914 a vznik lesní školky. V roce 1975 provedla dvojice východočeských archeologů Sígl – Vokolek průzkum, při kterém byla nalezena keramika ze 14. století.
Jan Švejkar, Prameny: Musil, F., Hrady, tvrze a zámky okresu Ústí nad Orlicí, 1995, s. 30-31; , 29.5. 2011
Pardubický kraj,  Ústí nad Orlicí  (UO), Hrádek

Místa v okolí

 Andrlův chlum
 kostel sv. Jiří
 Hernychova vila
 Orlík
 kostel sv. Anny
 Brandýs nad Orlicí
 Dolní Libchavy
 Brandýs nad Orlicí
 sokolovna
 Vračovice
 České Heřmanice
 Horní Libchavy
 České Heřmanice
 Mostek
 Dlouhá Třebová
 Hradníky
 Zaháj
 židovský hřbitov
 Sudličkova Lhota
 Choceň
 České Libchavy
 Hrádek u Lanšperka
 kaple sv. Václava
 Chlumek
 katovna
 Zámecký pivovar
 Litomyšl
 Smetanův dům
 Regionální muzeum
 Červená věž
 kaple Panny Marie
 Lanšperk
 Hájek
 stará radnice
 dům U Rytířů
 Lidový dům
 Koldín
 kaple Panny Marie
 Zítkov
 kostel sv. Václava
 Sedlíšťka
 Kozlovský kopec
 Žampach
 Žampach
 hradiště Hrutov
 Horákova kaple
 Hlavačov
 Dřel
 kamenný most
 Choceňská brána
 Stará radnice
 městské opevnění
 Litomyšlská brána
 kostel sv. Vavřince
 Pražská brána
 kostel sv. Mikuláše
 Husův sbor
 Šemberovo divadlo
 kaplička
 Rotnek
 silniční most
 zvonice s márnicí
 Potštejn
 Růžový palouček
 Velešov
 Potštejn
 kostel sv. Vavřince
 Litice nad Orlicí
 socha sv. Anny
 Přestavlky
 Kyšperk
 zvonička
 smírčí kříž
 Litice nad Orlicí
 pomník Járy Cimrmana
 kostel sv. Václava
 Letohrad
 Mendryka
 Zámrsk
 hřbitov
 kostel sv. Martina
 kostel Všech svatých
 kostel sv. Víta
 Dobříkov
 Hotmarova kaplička
 kaple
 kostel sv. Martina
 Těšnov
 Orlice
 Vrbice
 kaple sv. Václava
 Helvíkovice
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Prokopa
 kaple sv. Rozálie
 kaple sv. Antonína
 Divišovo divadlo
 židovský hřbitov
 Kateřinský špitál
 kostel sv. Václava
 Hvězda
 Žamberk
 radnice
 Nový hrad
 barokní špýchar
 Nové Hrady
 křížová cesta
 kostel sv. Vavřince
 fara
 Jarošov
 Betlém
Základní informace místa
ID místa: 10122
Typ místa: tvrz
Stav místa: zaniklý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 10.6.2011
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama