
Místo zaniklé tvrze či hrádku se nachází vlevo od lesní cesty (modrá turistická značka) vedoucí z Hrádku do Řetůvky, zhruba 1 km východně od vsi Hrádek. Dobrým orientačním bodem je vodárna stojící vlevo od cesty, v jejíž sousedství při důkladné zkoumání nalezneme plošinu bez porostu, což je místo, kde tvrz stávala, dnes bez patrných stop. Toto místo se lidově nazývá Katrštejn. Pravděpodobnost, že by tento název patřil tvrzi lze vyloučit, neboť poprvé je doložen až v roce 1785. Jakékoliv písemné prameny o tomto hrádku chybí. Zprávy máme pouze o okolní lokalitě – v roce 1432 se uvádějí louky pod Hrádkem, v roce 1471 pak pustiny na Hrádku. Podle těchto zpráv se lze domnívat, že v průběhu 15. století tvrz zpustla nebo byla již pustá. K zániku mohlo tak dojít v průběhu husitských válek. Vznik tvrze lze hypoteticky datovat na přelom 13.–14. století a to jako pohraniční opevnění panství Vítka ze Švábenic, které se nacházelo na levém břehu Tiché Orlice a jeho centrem byl snad hrad Orlík u Brandýsa nad Orlicí. Podle prof. Františka Musila je tato domněnka možná vzhledem k tomu, že Vítek se uvádí počátkem 14. století jako škůdce panství lanšperského. Hranice jeho panství tehdy probíhala údolím pod Hrádkem, kudy protéká potok Husí krk. Lidové pověsti dokonce toto tvrziště přisuzovaly působení loupežníků. Tvrziště a jeho okolí patřilo od 15. století litomyšlskému panství. Ještě v 80. letech 19. století se prý z tvrze zachovaly dva pohorky, val a příkop se skromnými zbytky zdiva. Po roce 1880 majitel pozemku s tvrzištěm změnil v pole a plochu tvrziště srovnal. Další vliv na úplný zánik mělo zalesnění okolí tvrziště kolem roku 1914 a vznik lesní školky. V roce 1975 provedla dvojice východočeských archeologů Sígl – Vokolek průzkum, při kterém byla nalezena keramika ze 14. století.