Dochovaný zbytek hradního zdiva na severní straně ostrohu.
© Jiří Cukr, 07/2003
Bílkov se nachází asi 3,5 km východně od centra Dačic, jejichž je součástí. Příjezd (i příchod) po silnici II/407 a místní komunikaci přes dačickou průmyslovou zónu, kostelní věž slouží jako dobrý orientační bod. Ve vlastní vsi je nutno překřížit přítok Vápovky a za mostkem se dát vlevo podél něj. Parkování je možné přímo na křižovatce, nazývané Hradní náměstí. Nejvýraznější pozůstatek hradu, široký šíjový příkop je přímo na sever odtud.
Málo známý a téměř zcela zmizelý hrad si na nejnižší části ostrohu, obtékaného potokem Vápovkou, postavil zřejmě buď Ratibor nebo Smil z rodu Ranožírovců, kteří se psali tehdy ještě po Bílkovicích. Z dnešního pohledu nevýhodně položené staveniště bylo v tehdejší době výborně chráněno třemi rybníky, jejichž hladina dosahovala až do širokého šíjového příkopu. ...Smil se poprvé píše po Bílkovicích/Bílkově roku 1253. Patřil k významným dvořanům Přemysla Otakara II., po bitvě na Moravském poli a brzké Smilově smrti však kdysi významný rod upadl. Poslední známý člen rodu (Ješek) je na Bílkově doložen roku 1303, před polovinou 14. století panství získali asi věnem páni z Hradce (snad 1330). Ti z něj vytvořili správní centrum bílkovsko-dačického panství. Roku 1444 hrad dobylo nočním přepadem vojsko Hynce Ptáčka z Pirkštejna, který tak řešil nároky na majetek po své ženě Anně. Poškozený objekt už nebyl vzhledem ke své snížené obranné hodnotě obnoven a stal se zdrojem materiálu pro stavbu obydlí zdejších obyvatel. Ta postupně zaplnila celý areál natolik, že kromě příkopů a několika nízkých zbytků zdí nelze pozůstatky hradu identifikovat. Hrad zřejmě nebyl prvním šlechtickým sídlem v Bílkově. Kromě osídlení z 9.–10. století, doloženého archeologickými nálezy, se předpokládá i existence opevněného sídla v blízkosti nedalekého kostela. Mohlo stát buď v místě pozdější školy, nebo na pahorku Na baště mezi kostelem a hradem, odděleném od nich zbytky příkopů (viz půdorys místa). Zde však mohlo existovat i předsunuté opevnění hradu či naopak opevněné ležení jeho obléhatelů. O vnitřním uspořádání hradu není prakticky nic známo. Existující obytné domky velmi ztěžují provedení potřebného archeologického průzkumu..
