
Na místě oválného staveniště zbývají už jen terénní nerovnosti a dva silně zarostlé šíjové příkopy vylámané do skály.
Na vrchu Hradišti stával ve středověku hrad, o němž sice prameny mlčí, ale existuje doměnka, že byl sídlem vladyků, kteří vlastnili ves Slatinu od 1. pol. 14. století. V květnu roku 1425 byl nejspíš vypálen při tažení husitů na hrad Libštejn. V letech 1831 až 1833 zde průkopníci české archeologie Matyáš Kalina a Václav Krolmus našli zbytky náspů, příkopů a na jižní straně základy čtyřboké věže. Dále pak bylo nalezeno několik středověkých artefaktů, zbytky zuhelnatělého dřeva a spálené hlíny, což podporuje domněnku, že byl hrad vypálen.
Hrad byl nejspíš vypálen při tažení husitů na hrad Libštejn.
Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku
Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let