Radniční věž

Proto bylo při přestavbě radnice rozhodnuto, že nová věž bude stát samostatně. Věž byla postavena v l. 1445 - 1448 mistrem Mikulášem ze Sedlešovic v pozdně gotickém slohu. Věž i s kopulí je vysoká 79,88 m (bez kopule 68,60 m). Za zmínku stojí, že věž má základy hluboké až 3 m. Dobu vzniku uvádějí dva latinské nápisy vytesané na věži. První nápis v českém překladu praví: „Léta Páně 1445 v pondělí po Markétě (t.j. 19 července) počalo se toto dílo mistrem Mikulášem, kameníkem ze Sedlešovic“. Druhý nápis velmi podobného znění uvádí že stavba byla dokončena v roce 1448. Po několika opravách břidlicové střešní krytiny věže byla r. 1592 břidlice nahrazena mědí. Při opravě probíhající v l. 1592 - 1594 byl zřízený dřevěný ochoz věže. Tento ochoz měl praktický význam, na věži býval strážný, který měl za úkol dávat pozor na různá nebezpečí v okolí (požáry, pohyb nepřátelských vojsk). Před vybudování ochozu měl k dispozici jen malou komůrku, která na věži zůstala a dnes je obehnána ochozem. Aby strážný svůj úkol nezanedbával, měl také za úkol každou hodinu hlásit čas. V 19. století byl na věž zaveden i telefon a strážní služba na věži byla vykonávána až do roku 1924. R. 1656, po švédském vpádu do Čech, došlo k další opravě věže. Při té příležitosti byl do věžní báně vložen latinsky psaný pamětní spis. Další oprava hlavní věžní báně byla provedena v roce 1833, při níž byl do věžní báně uložen spis shrnující události a život města od r. 1656. Práce byla zadána mistrovi Tomáši Janouschkovi z Jihlavy. Jak uvádí dobová zpráva, mistr provedl veškeré opravné práce bez lešení. Při příležitosti dokončení oprav byla uspořádána velká slavnost. Mistr Janouschek, jak stojí ve zprávě, vystoupil po nasazení báně na vrchol věže a odtud, stoje zde bez opory, zamával praporcem vážícím 27 kg na všechny světové strany, než ho zasadil do báně. Poté se spustil na ochozu věže, odkud shazoval pro rozveselení shromážděných obyvatel drobné pečivo. Celou scénu zachycuje terč znojemských ostrostřelců, nacházející se ve sbírkách znojemského muzea. Věž byla opravována znovu roku 1854, kdy byl dřevěný ochoz vyměněn za litinový. Práci provedl mistr Wallender z Retzu, lité zábradlí vyrobily železárny v Blansku. Koncem 2. světové války byla věž při náletu 20.4.1945 poškozena na ochozu. Oprava byla provedena začátkem padesátých let, kdy byl původně otevřený ochoz také uzavřen dřevěným bedněním s malými okny po obvodu. Tehdy také byla znovu snesena a opravena hlavní věžní báň. Neví se přesně, kdy byly pořízeny věžní hodiny. Ciferníky hodin maloval malíř Jan Jakob. Hodiny byly průběžně opravovány vždy při probíhajících opravách věže. R. 1898 se městská rada usnesla opatřit nové věžní hodiny. Hodinový stroj byl objednán u vídeňské firmy Schauer a vydržel bez oprav čtvrt století. Při opravě r. 1923 byla provedena i velká oprava hodin, v padesátých letech však už hodinový stroj definitivně dosluhoval. R. 1959 byl instalován nový stroj, který vyrobila vyškovská továrna na výrobu věžních hodin. Tento stroj sloužil do roku 2001. Počátkem 90. let 20. století byla věž ve špatném technickém stavu. Proto byla v roce 1993 provedena zatím poslední velká oprava, kdy byly výměny báně a otočné korouhve, byla opravena měděná krytina, a byla spuštěna nejvýše umístěná radniční báň a následně otevřeno 8 schránek s dokumenty, které obsahovala. Nejstarší schránka byla z roku 1816 a obsahovala mj. ukázky dobových platidel a také dva křížky Hispanica z 26. září 1656. Další schránky pocházely především z let velkých oprav, tedy 1890 a 1951. Do báně byla následně přidána nová schránka s aktuálními doklady a opravená báň byla umístěna zpět na věž.