kostel sv. Kateřiny

13. století. Klenba apsidy a portál předsíně pochází z poloviny 14. století, renesanční sgrafitová výzdoba odhalená při opravě ve dvacátých letech 20. století pochází z 2. poloviny. 16. století. Kolem kaple, završené výraznou helmicí s lucernou, je starý hřbitov obehnán zdí z kamenných kvádrů s vchodovou vstupní věží, zvonicí, před ní kamenný krucifix s reliéfem Panny Marie z r. 1782. Hřbitov, nyní zatravněná nerovná plocha zrušeného hřbitova se vzrostlou zelení s ojedinělými neudržovanými náhrobky či jejich torzy. Většina původních náhrobků po zrušení hřbitova byla přenesena na nový hřbitov. Kaple sv. Kateřiny patří k historicky nejvýznamnějším dochovaným památkám Pardubického kraje a je jediným dochovaným příkladem stavebního typu rotundy na tomto území. Díky poloze, využívající příhodnou terénní konfiguraci návrší, s přístupem od jihu, akcentovanou ještě věžovitou zvonicí, je přirozenou dominantou této části města. Parková úprava plochy zrušeného hřbitova s památnými stromy, vymezená a chráněná ohradní zdí, tvoří pozadí malebné stavební skupiny, doplněné při vstupu vysokým kamenným krucifixem. Uvedené části tvoří urbanisticky jednotný areál, vytvořený historickým vývojem na významném a pohledově dominantním místě..

13. století a novější předsíní. Jižně od ní ve svahu je umístěna zvonice z 16. – 17. století, jejíž přízemí slouží jako vstupní brána na hřbitov. Ten býval také nejstarším pohřebním místem ve městě. R. 1746 byly ke kapli přistavěny dvě dřevěné předsíně a kostnice. Románská rotunda je nejpamátnější sakrální stavba v České Třebové. Tato východočeská rotunda je v celé širé oblasti na sever i na východ od ní jediná, neboť nejbližší podobné se ve větší koncentraci nacházejí až na jižní Moravě a ve středních Čechách. I tak se jich u nás zachovalo jen pouhých 25. Českotřebovská rotunda stojí v místech, kde se prý prapůvodním osadníkům zjevila sv. Kateřina. Díky ní zde rotunda stála už na začátku 13. století, ale zpočátku to byl objekt soukromý a obyvatelům právě založeného města sloužil až později. Rotunda je vystavěna z opuky a zastřešena šindely. Jak šel čas, rotunda se dočkala mnoha přístaveb a poznamenaly ji i jiné stavebními slohy. Prošla gotickým úpravami, a později ji doplnily i renezanční sgrafita. Ale také ke kapli byly přistavěny dvě dřevěné předsíně, do nichž bylo ukládáno pohřební náčiní, neboť okolí bylo dlouho využíváno jako městský hřbitov. Brzy ale přestal kapacitně stačit, takže zde musela být vystavěna kostnice, do níž se ukládaly pozůstatky ze starých zrušených hrobů. Předsíně byly zrušeny roku 1840 a před hlavním vchodem zůstala jen jediná, už zděná, vystavěná ve stylu klasicismu. Zrušena byla také roku 1905 kostnice, po zbudování nového městského i hřbitova. Opuštěná a nevyužitá rotunda začala rychle pustnout, naštěstí si městští radní uvědomili její historický význam a hned po ukončení 1. světové války začali s jejími opravami. Ta poslední „generální“ zde proběhla v roce 2002. Při ní byl do původní podoby vrácen jak oltář, tak i gotická plastika sv. Kateřiny Alexandrijské. Těch plastik je v interiéru samozřejmě víc a ke svaté Kateřině přibyly sošky sv. Rozálie, sv. Růženy, sv. Rocha a sv. Šebestiána. V současnosti je kaple opět využívána ke mším svatým, svatbám či koncertům, což doprovází zvuk zrekonstruovaných barokních varhan..