hradiště Hrutov

Dnes zde pozůstatky opevnění ohraničují nepravidelně lichoběžníkovou plochu o rozloze zhruba 1,5 hektaru. Jižní strana opevnění je zachována v podobě valu vysokého 3 až 4 metry. Z nejpřístupnější východní strany byla fortifikace zdvojená. Vnitřní hradbě a příkopu tu předcházela ještě vnější hradba a další příkop. Vnější hradbu hradiště tvořila mohutná opuková zeď o šířce téměř 2,5 metru, stavěná nasucho bez použití malty. Vlastní hradební těleso široké 5,5 metru bylo zpevněno jednak roštovou konstrukcí zakotvenou do čelní zdi, jednak svisle zapuštěnými kůly ve třech řadách. O zástavbě opevněné plochy se neví téměř nic. Vznik hradiště je datován především podle silné zdi v čele hradby do mladší fáze raného středověku. Konečná podoba opevnění spadá do 11.století. Ovšem nález ostruhy a částí keramiky v areálu hradiště datované do 9. století otázku založení místa poněkud komplikují. Ostatní nalezené předměty však pocházejí z 11.století, tedy z doby, kdy je zde doložena zemská brána a celnice. Opevnění hradiště se dochovalo téměř po celém obvodu. Nejlépe je patrné podél jižní přístupové cesty, kterou převyšuje až o 3 metry. Cesta patrně kopíruje původní přístup do hradiště. Dobře zachované je i zdvojené opevnění s mohutným příkopem na východě. Na severovýchodní straně však připomíná prastarou hradbu jen nízká mez..

I poslal kníže Spytihněv napřed k předním mužům oné (Moravské) země list, v němž vyzýval jmenovitě ze všech sídel tři sta mužů, které znal jako nejlepší a nejvznešenější a pod ztrátou hrdla jim nařídil, aby mu přijeli naproti do hradu Chrudimě. Mužové vyplní rozkaz a již za strážnou branou v polích u Hrutova přijdou knížeti vstříc. Avšak kníže rozhněvav se, že nepřišli na ustanovené místo, ihned je kázal zjímati a dal je v poutech rozsaditi do vězení po jednotlivých hradech v Čechách, koně i jejich zbroj rozdělil mezi své lidi a táhl dále na Moravu..