
Semanínský mostek je jednoobloukový šikmý segmentově klenutý silniční mostek na komunikaci o šířce 7 m. Šikmá délka mostku je 10 m a jeho vlastní šířka 4,85 m, s plnými parapetními zídkami. Převýšení oblouku je 50 cm, zídky jsou vysoké 95 cm. Most je vyzděn a zaklenut z pískovcových kvádrů, s nahrubo zarovnaným, nevyhlazeným povrchem, se stopami ručních kamenických nástrojů. V úrovni mostovky je opatřen na obou čelech shora okosenou římsou. Boky jsou prodlouženy formou šikmých křídel, viditelných vždy po jedné straně mostu, Protější břeh je vždy zasypán zeminou. Bez destruktivního průzkumu nelze ověřit hloubku koryta a výšku pilířů mostku, dno potoka je silně zaneseno naplaveninami. Podle historických fotografií byly koruny zídek kryty ještě kamennými deskami, které se nedochovaly, pouze v jednom krajním kvádru je dochován fragment železného spojovacího trnu, který snad mohl zajišťovat krajní desku proti případnému posunu. Mostovka je… číst dále
Kamenný jednoobloukový šikmý most přes Semanínský potok byl postaven roku 1836 při stavbě silnice Litomyšl – Lanškroun. Jedná se o kvalitní technickou památku, která dokládá úroveň kamenického řemesla i technické přípravy a které dotvářejí prostředí návsi. Most je hmotným dokladem vztahujícím se k historii obce. Stavba vyžadovala průnik šikmých čel mostu do klenebního válce a tomu přizpůsobené tvarování kamenných klenebních prvků. Jedná se o jedinečné postavení i v rámci urbanismu obce, vhodně doplňuje historické centrum s koncentrací veřejných budov – kostel se zvonicí, fara a škola. K památkové hodnotě přispívá i poměrně autentický stav stavby, ze které se nedochovaly jen krycí desky parapetních zdí. Semanínský mostek je jediným zástupcem silničního můstku plně zděného i klenutého, kamenickou technikou přesného opracování a skládání kamene, která je náročná zejména při šikmém provedení čel.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.