Klasicistní kostel byl postaven v l. 1794-1801 (arch. Josef Hardtmuth) na místě pův. kostela (vyhořel r. 1636). R. 1884 kostel poničil požár, při opravě byla věž zastřešena novou bání; dnešní báň věže je z r. 1913. V l. 1991-93 prošel kostel rekonstrukcí. Vnitřní vybavení je klasicistní a empírové.
Hlavní obrázek místa
© Rodochrozit , 03/2014
Klasicistní kostel má půdorys rovnoramenného kříže, se sakristií v ose kostela na východní straně a s hranolovou věží nad západním průčelím. Průčelí dominuje trojúhelníkový štít, se znakem Lichtenštejnů v tympanonu. Průčelí je členěno dvojicí lizén, stejně jako fasáda věže. Hlavní i boční portály kostela jsou pravoúhlé, v nadpraží zdobené vavřínovými festony. Nad křížením ramen kostela je plochá kupole na pendentivech, ramena kříže klenuta valeně, v západním rameni kostela je zděná kruchta s varhanami, podklenutá valeně. Vnitřní zařízení kostela je klasicistní a empírové. Na výzdobě se podílela sochařská rodina Schweiglů. Před kostelem stojí barokní sochy sv. Kateřiny (1712), sv. Barbory (1717) a sv. Jana Nepomuckého (1719).
E. Horáková podle Umělecké památky Čech 1., Emanuel Poche a kol., Academia 1977, 25.10. 2012
historie

Sv. Jakub Starší (Větší, syn Zebedeův, apoštol) – historie, legendy, atributy

Sv. Jakub Starší († 43 / 44) byl jedním z dvanácti apoštolů – učedníků Ježíše Krista. Jeho bratrem byl apoštol a evangelista Jan. Bratři pocházeli z rybářské rodiny (tetou jejich matky Salome byla Panna Marie), žijící v Betsaidě u Genezaretského jezera v Palestině. Ježíš Kristus je povolal, když společně s otcem Zebedeem na lodi spravovali sítě. Bratři nechali všeho a následovali Krista (předpokládá se, že odešli po zázračném rybolovu; zdůrazňuje se pohotovost opustit „loď“ lidských jistot a následovat Krista). Pro jejich temperamentní povahu jim dal Ježíš Kristus přezdívku „Boanerghés“ – „Synové hromu“. Jednou, když jim byl při putování do Jeruzaléma odmítnut v jisté samařské vesnici nocleh, chtěli na ní hned svolat oheň z nebe. Měli za to, že po odmítnutí by měl bez prodlení následovat trest. Ježíš byl však proti násilí, a bratry za jejich nápad přísně pokáral. Jakub s Janem patřili ke Kristovým privilegovaným…  číst dále

E. Horáková podle http://cs.wikipedia.org, http://catholica.cz, 25.10. 2012

Další texty historie
Pardubický kraj,  Ústí nad Orlicí  (UO), Česká Třebová

Místa v okolí

 Kozlovský kopec
 silniční most
 zvonice s márnicí
 Dlouhá Třebová
 kaple sv. Václava
 kaple
 kostel sv. Jiří
 kaple Panny Marie
 Hvězda
 kostel sv. Anny
 kostel sv. Mikuláše
 Mendryka
 Andrlův chlum
 Hernychova vila
 kostel sv. Vavřince
 Horákova kaple
 kaple sv. Václava
 kaple sv. Anny
 fara
 Hrádek u Lanšperka
 hradiště Hrutov
 Rudoltice
 Červená věž
 Litomyšl
 Zámecký pivovar
 Lanšperk
 Hrádek
 Dolní Libchavy
 Regionální muzeum
 stará radnice
 dům U Rytířů
 Lidový dům
 kostel sv. Mikuláše
 katovna
 židovský hřbitov
 Smetanův dům
 kaple sv. Anny
 kostel sv. Jiří
 kaple sv. Václava
 Horní Libchavy
 kostel sv. Jiří
 kašna s delfíny
 radnice
 děkanství
 kostel sv. Václava
 sochy svatých
 Lanškroun
 Krčma
 dům Piáno
 kamenný most
 kostel sv. Anny
 kaplička
 Mladějov
 sousoší Piety
 kaple Panny Marie
 Rotnek
 evangelický kostel
 České Heřmanice
 České Heřmanice
 Orlice
 Sedlíšťka
 Kyšperk
 Žampach
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Václava
 pomník Járy Cimrmana
 Letohrad
 Vračovice
 Orlík
 České Libchavy
 Koclířov
 Brandýs nad Orlicí
 Hotmarova kaplička
 Brandýs nad Orlicí
 kostel sv. Rocha
 sokolovna
 Karle
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Martina
 Mostek
 Bystřec
 Hradníky
 soubor barokních soch
 kostel sv. Jiří
 Sudličkova Lhota
 Udánky
 Chlumek
 Koldín
 pomník železnice
Základní informace místa
ID místa: 2439
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 26.6.2004
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama