socha Panny Marie

Tato procesí přetrvávala i po zrušení Josefem II. Ale definitivního zániku se tato tradice dočkala v 50. letech 20. století. Tato mariánská socha je celá z pískovce a je obehnána kuželkovou balustrádou, zhotovenou ze stejného materiálu, přerušenou kovanou brankou. V rozích a v kontaktních místech s vrátky je balustráda zpevněna souvislejším zdivem. Zdobná část má po stranách voluty. Kartuše uprostřed je zdobena bohatým ornamentálním rámcem s vegetabilními a volutovými prvky. Nad ní se nachází zdobená svítilna. Na kartuši je na napsán latinský nápis. Následuje masivní profilovaná římsa, která je odstupňovaná mnoha liniemi tak, aby mohla navázat partie, vyzdvihující sousoší do výšky. Na této části lze najít pouze ozdoby v podobě dvou pásů volut po stranách a volutový ornament uprostřed, který jakoby zaniká ve spleti hlav andělíčků, půlměsíce a nohou Panny Marie, jež zakrývá dlouhá suknice. Jádrem mariánského sousoší je sedící Panna Marie s něžným obličejem a s krásnými jemně zvlněnými dlouhými vlasy, jež jsou ozdobeny dokola dvanácti pozlacenými hvězdičkami a půlměsícem, což symbolizuje její neposkvrněnost. Panna Marie je oděna do prostého roucha a syn, malý Ježíšek, který jí sedí na klíně, podává matce věnec z růží. Kolem barokního sousoší se nachází z každé strany obláček a na nich polonazí andělíčci, což bylo typické pro barokní vyobrazení. U nohou Panny Marie vykukují hlavičky dalších dvou andělíčků. Výklad sochy není jednoduchý, znaky čistoty se nesnoubí z dalšími prvky, protože pro typ soch Neposkvrněného početí bývala typicky Panna Maria zobrazována sama, jako mladinká dívenka se složenýma rukama na prsou, což tady ovšem není. Lze usuzovat, že tato socha byla účelově použita pro potřeby Panny Marie Růžencové. Na objektu došlo k mnoha rekonstrukcím, v letech 1859, 1879, 1902, pozlacení pak v roce 1913. K poslední opravě došlo roku 2001, pod vedením restaurátorů Tomáše Malého a Karla Krátkého. Socha představuje velmi hodnotný doklad barokního sochařství, které již obsahuje prvky rokokového sentimentu a připomínku dobově oblíbeného mariánského kultu. Je zapsána do státního seznamu kulturních památek v roce 1964..