židovský hřbitov

století. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z let 1876–1877. Poslední pohřeb zde byl uskutečněn někdy okolo r. 1942 a po skončení války zde již pohřbívání mrtvých nebylo obnoveno. Byly zde ukládány osoby z Litomyšle a přilehlých obcí v okolí města. Hřbitov byl značně poničen v době okupace a od té doby zůstal ve zpustlém stavu. Po válce se mnohokrát jednalo o jeho zrušení, ale židovská obec v Litomyši podmínila zrušení hřbitova několika podmínkami – v souladu s židovskými zvyklostmi. Kamené pomníky jsou majetkem zemřelých, a tak nesměly být pomníky prodány, ani určeny k jinému dalšímu zpracování, měly být položeny a zasypány hlínou a ani sám hřbitov se nesměl nikdy využít jako stavební plocha. Ke zrušení hřbitova nakonec nedošlo. Vzhledem k odlehlosti místa a nemožnosti kontroly nad ním, bylo během let nejméně 30 až 40 náhrobků odcizeno a hřbitov ničen vandaly. Mnoho kamenných náhrobků skončilo jako levný zdroj kvalitního materiálu například i pro místního kameníka, který z nich vyráběl obrubníky a schody. V 80. letech minulého století byla nad hřbitovem vystavěna kamenná hráz, jež odváděla vodu z okolních polí směrem ke hřbitovu a pod márnici. Docházelo k podmáčení hrobů a devastaci objektu márnice. Některé hroby se propadly, voda vyplavila i pozůstatky pohřbených. Teprve v r. 1991 byla dokončena stavba odtokové stoky, která zabránila průtoku vody hřbitovem. V r. 2003 byla zrekonstruována márnice. Postupně také dochází k opravě obvodové zdi a v poslední době i k restaurování pomníků v dolní části hřbitova nalevo od márnice..