
Socha sv. Jana Sarkandera je vrcholně barokní světecká socha, kvalitní rané kamenosochařské dílo moravského sochaře Jiřího Antonína Heinze z r. 1725. Socha dokládá vysokou úroveň regionální kamenosochařské tvorby. Socha je umístěna na masivním soklu, tvaru trojbokého hranolu s konkávně prohnutými stěnami a zkosenými rohy. Z něho vyrůstá zužující se svrchní soklová část, na přední straně opatřená kartuší. Na západní straně nese signaturu: „G. A. HEINTZ fec / ANO 1725“ a výše nápis „RIENOVIRT: A 1750“. Na soklu stojí světec v rozevlátém kněžském rouchu a biretu na pozdvižené hlavě, v pravici svírá knihu a opírá se jí o konkávně se rozšiřující pultík. Levá ruka je zdvižena a vztyčeným ukazovákem směřuje k nebi. Postava s jemně modelovaným obličejem je podána v živém pohybu, s bohatě rozevlátými záhyby roucha. Výška sochy je cca 4 m. Socha je od roku 1964 zapsána do státního seznamu kulturních památek.… číst dále
Jan Sarkander se narodil 20. 12. 1576 ve Skočově na Těšínsku ve Slezsku, ale Sarkandrova rodina byla česká. V Příboru navštěvoval farní školu a v 17 letech odešel na vyšší latinská studia do Olomouce. Po čtyřech letech pokračoval ve studiích v Praze. Ve Velkém Meziříčí 3. 9. 1606 uzavřel svatební smlouvu s Annou Plachetskou. Není jisté, zda k svatbě vůbec došlo, do roka mu Anna zemřela a on 22. 12. 1607 přijal nižší svěcení. Po dokončených studiích 22. 3. 1609 přijal kněžské svěcení v Brně. Tehdy byla jen jediná moravská diecéze a on pak působil na sedmi jejích místech. Osudným se mu stalo působení v Holešově, kde sídlil katolický hejtman Ladislav Popel z Lobkovic. Jan tam r. 1616 nastoupil na faru po evangelickém faráři a brzy získal zpět ke katolické víře 250 farníků, kteří před tím byli protestanty. Pražskou defenestrací v r. 1618 začalo napjaté období českých dějin, Morava se k českému stavovskému povstání přidala až… číst dále