Dolní Libchavy

Roku 1502 se poprvé připomíná Vaněk z Bubna, po něm přichází jeho bratranci Otík a Mikuláš z Bubna a právě za nich, možná již za Vaňka, je pravděpodobné, že došlo k vybudování tvrze. Není však zcela vyloučeno, že k jejímu vybudování došlo již dříve. První písemný doklad o existenci tvrze je z roku 1533, kdy došlo k dělbě majetku uvnitř rodu. V roce 1588 došlo k dělení majetku mezi vnuky Mikuláše z Bubna. Tvrz se dvorem a s dolní části Německých Libchav přešla do rukou Jana z Bubna, horní část pak připadla jeho bratrovi Albrechtovi. Janovi z Bubna patří tvrz i s ostatními majetky až do třicetileté války, kdy mu je roku 1622 za účast ve stavovském odboji v letech 1618 – 1620 zkonfiskován a prodán Albrechtu z Valdštejna, který ji prodal roku 1624 Marii Magdaléně Trčkové, ještě týž rok ji postoupila Karlovi z Lichtenštejna. Ve vlastnictví tohoto rodu zůstaly obě vsi i s tvrzí jako součást Lanškrounského panství do pozemkové reformy po 1. světové válce. V roce 1622 přestala tvrz sloužit jako panské sídlo, ale pouze jako obydlí úředníka, který spravoval dolnolibchavský dvůr. V roce 1682 došlo k přestavbě dvora a k některým menším úpravám tvrze, v době Karla Eusebia z Lichtenštejna. Od této doby je dnešní podoba objektu. Menší úpravy pak proběhly v průběhu 18. a 19. století, ale ty již podstatně vzhled nezměnily. Tvrz Lichtenštejnům patřila do pozemkové reformy počátkem dvacátých let 20. století. Po roce 1945 objekt patřil různým zemědělským organizacím a postupně chátral. V dnešní době patří ZD České Libchavy a došlo k rekonstrukci. Dnes je tvrz v podstatě nepřístupná, neboť slouží jako soukromé byty, stejně jako celý areál..