
Budova zámečku později upraveného na hostinec je v dnešní podobě obdélníková přízemní budova se sedlovou střechou, ve které je na severní straně vikýř. Na jižním průčelí je mohutný rizalit. Budova je značně zpustlá.
Jeho majiteli byli Jan Jetřich a Přemek II. ze Žerotína. Vzhledem k tomu, že Vízmberk byl teprve před dokončením, lze se domnívat, že správní budova maršíkovského dvora byla zčásti upravena i pro dočasný pobyt některého z majitelů panství a proto se začala nazývat zámečkem. Žerotínům patřil zámek až do roku 1770, kdy jej Jan Karel ze Žerotína prodal Filipu Zurimu, opatovi velehradského kláštera. V roce 1784 byl klášter zrušen a jeho majetky přešly na Náboženský fond. Za něj byl v roce 1786 dvůr zrušen a půda rozparcelována. Ze staveb zůstala zachována jen správní budova, tedy zámeček upravený na hostinec, který byl v provozu až do 50. let 20. století. Poté byla budova opuštěna a značně zpustla..