V letech 1975 - 2005 byl v lokalitě zaniklé středověké osady (ZSO) Bystřec prováděn systematický archeologický výzkum. Pracovníci Moravského zemského muzea pod vedením PhDr. Ludvíka Belcrediho zde vykonali obrovský kus práce, který má pro zkoumání života středověkého člověka velký význam. V roce 2006 vydala Muzejní a vlastivědná společnost v Brně ve spolupráci s Moravským zemských muzeem v Brně obsáhlou publikaci Ludvíka Belcrediho "Bystřec." Zde se mimo jiné dozvídáme i tu skutečnost, že vesnice byla vypálena a její obyvatelstvo vyvražděno již roku 1401, kdy ji v neklidném období moravské markraběcí války přepadli ozbrojenci Jana Pušky z Otaslavic a z Kunštátu. V Bystřeci zůstal po nějakou dobu obydlený pouze jeden kamenný dům, proto se ves v zápise z roku 1437 uvádí ještě jako obydlená. Její zánik však na sebe nenechal dlouho čekat.
V oblasti Drahanské vrchoviny se nachází poměrně velké množství zaniklých středověkých osad. Vsi byly zakládány v 13. století, kdy došlo ke kolonizaci tohoto výše položeného území. K zanikání v masovějším měřítku docházelo v neklidném 15. století, a to zejména za husitských válek. Vzhledem k tomu, že drsná a zemědělsky málo výnosná Drahanská vrchovina nepřitahovala nové osadníky, zničené vsi nebyly v drtivé většině znovu obnoveny a spolu se zemědělskými pozemky zarostly postupně lesem. Výzkumem těchto lokalit se zabýval profesor Ervín Černý, který objevil v této oblasti přes šedesát zaniklých vsí.
Zaniklá ves Bystřec leží 4 km jihovýchodně od městečka Jedovnice ve výši 450 m.n.m. První písemná zmínka je z roku 1349, kdy se uvádí jako Mehrlinslag. Od roku 1371 je její jméno počeštěno na Bystřec a jako součást hoštejnského panství je uváděna až do roku 1437. Ves zanikla požárem za husitských válek, a to buď v roce 1423 nebo roku 1431. Roku 1464 se uvádí jako pustá. Dle archeologického materiálu ves vznikla již v 1. polovině 13. století a zanikla v 1. polovině 15. století, čemuž odpovídají písemné záznamy. Od roku 1975 zde provádí systematický průzkum Moravské zemské muzeum pod vedením PhDr. Ludvíka Belcrediho.
Odkryté základy stavení zaniklé Bystřece se nacházejí v krásném prostředí Rakoveckého údolí, které je přírodním parkem a které se táhne několik kilometrů od Jedovnic do Račic. Přes Bystřec vede červená turistická stezka. V oblasti Rakoveckého údolí se nacházejí i další zaniklé vsi - Budkovany, Vilémov a Sokolí.
V letech 1975 - 2005 byl v lokalitě zaniklé středověké osady (ZSO) Bystřec prováděn systematický archeologický výzkum. Pracovníci Moravského zemského muzea pod vedením PhDr. Ludvíka Belcrediho zde vykonali obrovský kus práce, který má pro zkoumání života středověkého člověka velký význam. V roce 2006 vydala Muzejní a vlastivědná společnost v Brně ve spolupráci s Moravským zemských muzeem v Brně obsáhlou publikaci Ludvíka Belcrediho "Bystřec." Zde se mimo jiné dozvídáme i tu skutečnost, že vesnice byla vypálena a její obyvatelstvo vyvražděno již roku 1401, kdy ji v neklidném období moravské markraběcí války přepadli ozbrojenci Jana Pušky z Otaslavic a z Kunštátu. V Bystřeci zůstal po nějakou dobu obydlený pouze jeden kamenný dům, proto se ves v zápise z roku 1437 uvádí ještě jako obydlená. Její zánik však na sebe nenechal dlouho čekat.
V oblasti Drahanské vrchoviny se nachází poměrně velké množství zaniklých středověkých osad. Vsi byly zakládány v 13. století, kdy došlo ke kolonizaci tohoto výše položeného území. K zanikání v masovějším měřítku docházelo v neklidném 15. století, a to zejména za husitských válek. Vzhledem k tomu, že drsná a zemědělsky málo výnosná Drahanská vrchovina nepřitahovala nové osadníky, zničené vsi nebyly v drtivé většině znovu obnoveny a spolu se zemědělskými pozemky zarostly postupně lesem. Výzkumem těchto lokalit se zabýval profesor Ervín Černý, který objevil v této oblasti přes šedesát zaniklých vsí.
Zaniklá ves Bystřec leží 4 km jihovýchodně od městečka Jedovnice ve výši 450 m.n.m. První písemná zmínka je z roku 1349, kdy se uvádí jako Mehrlinslag. Od roku 1371 je její jméno počeštěno na Bystřec a jako součást hoštejnského panství je uváděna až do roku 1437. Ves zanikla požárem za husitských válek, a to buď v roce 1423 nebo roku 1431. Roku 1464 se uvádí jako pustá. Dle archeologického materiálu ves vznikla již v 1. polovině 13. století a zanikla v 1. polovině 15. století, čemuž odpovídají písemné záznamy. Od roku 1975 zde provádí systematický průzkum Moravské zemské muzeum pod vedením PhDr. Ludvíka Belcrediho.
Odkryté základy stavení zaniklé Bystřece se nacházejí v krásném prostředí Rakoveckého údolí, které je přírodním parkem a které se táhne několik kilometrů od Jedovnic do Račic. Přes Bystřec vede červená turistická stezka. V oblasti Rakoveckého údolí se nacházejí i další zaniklé vsi - Budkovany, Vilémov a Sokolí.
