
Rodinná hrobka hrabat Deymů ze Stříteže, starého českého rodu, při starojičínském farním kostele sv. Václava dodnes upomíná na jednu důležitou etapu v historii tohoto městečka. Deymové ze Stříteže a především hrabě Bedřich Deym byl zarytým Čechem a obhájcem českých zájmů. Pro své demokratické vystupování byl svými poddanými velmi oblíben. Deymové ze Stříteže do starého Jičína přišli v roce 1905, kdy hrabě JUDr. Bedřich Deym ze Stříteže odkupuje zdejší velkostatek za 550 000 K. Oficiálně jej hrabě Deym přebírá 29. září 1906.
Hrobka rodu Deymů se nachází v zadní části exteriéru kostela sv. Václava. Jedná se o drobnou kapli se sedlovou střechou a prostým trojúhelným štítem přistavěnou k presbyteriu kostela. Do hrobky vede půlkruhově ukončený kamenný portál nad nímž ve štítě hroby je umístěn kamenný erb Deymů a nápis „Deym ze Stříteže“. Vstupu do hrobky zabraňuje ocelová mříž. Prohlédnout a vyfotit si hrobku je však kdykoliv možné, protože areál kostela je volně přístupný.
Do hraběcího stavu byli povýšeni 10. července 1730. Byli sourodými např. s Houskami ze Zahrádky a vladyky z Cepu. Ve znaku nosili stříbrnou husu vpravo hledící na zeleném pahorku v červeném poli. Klenot tvořila táž stříbrná husa. Až do našeho století se rod udržel v několika větvích - v bavorské, české a česko-pruské..
Dostalo se mu občerstvení i odpočinku, udivilo jej však množství hus u uhlířovy chýše. Dostal ale vysvětlení, že husa je nejen dobrá pochoutka, ale zároveň dobrý hlídač, spolehlivější než pes. Vděčný kníže pozval potom uhlíře na svůj hrad, z vděčnosti za záchranu mu udělil jméno Dým (Deym) a husu do znaku..
Roku 1891 byl jmenován císařským komořím., byl poslancem v říšské radě, do roku 1918 byl členem zemského sněmu. Od roku 1906 byl také delegátem Zemědělské rady na Moravě. Byl oblíben pro své demokratické vystupování a hájení českých zájmů. Po převratu 1918 dal svůj palác v Praze k dispozici Národnímu výboru a první československé vládě. Od roku 1908 trvale sídlil s rodinou na Starém Jičíně, který si velmi oblíbil. V letech 1912 - 1913 jednal o povolení větších oprav zříceniny hradu. Propočtený náklad však tehdy činil 200 000 K, zatímco celý velkostatek měl tehdy cenu 3 milióny korun. V srpnu 1912 však hrabě přes protesty obce dal obehnat zříceninu zábradlím a deskami pro chystanou opravu. Pro ni se mu podařilo získat každoročního návštěvníka hradu, ministerského předsedu barona Gautsche a město Nový Jičín. Těmto opravám však zabránilo vypuknutí první světové války a také zábor velkostatku roku 1921 pro účely pozemkové reformy. JUDr. Bedřich Deym umírá 2. ledna 1929 v Praze na následky automobilové nehody. Byl pochován v rodinné hrobce kostela na Starém Jičíně. S manželkou Marií rozenou svob. paní Steinbachovou, měl děti Žofii (nar. r. 1899), Blanku (nar. r. 1901), Gabrielu (nar. r. 1904), Filipinu (nar. r. 1905), Josefa (nar. r. 1907) a Editu (nar. r. 1911). Ve své závěti odkazuje velkostatek v Nemyšli svému synovi Josefovi a Starý Jičín pak svým dcerám. Jménem nich se ujímá velkostatku Gabriela, která je zde společně se sestrou Bedřicha Deyma, Charlottou (nar. r. 1869, zemř. r. 1946). Gabriela se provdala roku 1925 za bankovního úředníka v Novém Jičíně barona Karla Kasta z Ebelsbergu. Baron Kast si statek roku 1938 formálně pronajal, neb všechny jeho švagrové žily v cizině. Baron Karel Kast měl s Gabrielou děti Jana, Lewellyna a Marii. Všichni bydleli v arendě. Ta sice roku 1941 vyhořela včetně zde uloženého starého vrchnostenského archivu, ale byla opět opatřena novým krovem a krytinou. Na Starém Jičíně převládal názor, že zábor městečka roku 1938 do okupovaného území se stal zapříčiněním Kastovým, který později bojoval jako důstojník wehrmachtu na východní frontě. Po těžkém zranění u Charkova zemřel 6. září 1943 v Kielcích..