K zásadní přestavbě původně gotického kostela došlo v letech 1929–1930. Starší kostel nahradila nová funkcionalistická stavba podle návrhu architekta Miloslava Kopřivy. Zachována zůstala pouze věž se schodištěm z 15. stol.
Hlavní obrázek místa
© Luděk Vláčil 05/2019
Jihomoravská obec při rakouské hranici, která má v současnosti necelých 700 obyvatel, užívá novodobý a umělý název Jevišovka až od r. 1950. Je sice doložena již od r. 1353 a žilo zde německé obyvatelstvo, které jí dalo název Fröllersdorf. V 16. století přijali Liechtensteinové na své panství několik set chorvatských rodin, které uprchly před tureckými vojsky. Chorvati v obci nakonec získali většinu přes 70% a nazývali ji Frielištof. Po vzniku Československa byl název počeštěn na Frélichov. Po 2. světové válce došlo k celkové výměně obyvatelstva. Německé obyvatelstvo bylo vysídleno do Rakouska a Německa a r. 1948 stejný osud potkal i Chorvaty. Ti však byli z politických důvodů násilně přestěhováni do vnitrozemí, zejména do vylidněných vesnic severní Moravy. Obec dostala r. 1949 pojmenování Charvátská, avšak již po roce byl tento nepatřičný název opět změněn, a to podle řeky, která obtéká obec z jihu a krátce poté se vlévá zleva do Dyje. Do obce Jevišovka vede jihozápadním směrem odbočka ze silnice II/414 u Drnholce. Asi kilometr od jižního okraje zástavby se pak nachází místní železniční zastávka na trati 246 (Břeclav-Mikulov-Hrušovany nad Jevišovkou-Znojmo). Nejstarší stavbou a dominantou malé příhraniční jihomoravské obce Jevišovka je gotická věž funkcionalistického římskokatolického kostela svaté Kunhuty. Před kostelem stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1741 od Ignáce Lengelachera. Kolem kostela prochází dvě cyklistické trasy.
Jiří Špaček a Luděk Vláčil (s využitím informací různých internetových stránek), 23.5. 2019
popis

Kostel sv. Kunhuty je jednolodní stavba s lodí čtvercového půdorysu. Její východní strana je ukončena předsazeným obdélným kněžištěm, k němuž na jihu přiléhá sakristie. Na západní straně je k lodi připojen obdélný vstupní útvar se schodištěm na kůr. Loď má plochou střechu a železobetonový kazetový strop, který je nesen válcovými sloupy. Také kněžiště a sakristie mají plochostropé zastřešení. Okna kněžiště jsou kruhová, velká okna lodi pak obdélná. Původní gotická věž s válcovým schodištěm je vklíněna mezi vstupní útvar a severozápadní stranu lodi. Věž je zakončena ochozem neseným krakorci, střechu tvoří zděný jehlan. Zvony ve zvonici pocházejí z let 1487 a 1650. V interiéru se nacházejí sochy Panny Marie, Krista a sousoší svatého Jana z Boha. Autorem sochařských děl je český sochař a řezbář Josef Kubíček (1890-1972), který byl žákem Josefa Václava Myslbeka. Ve skříňovém nástavci hlavního oltáře lze shlédnout obraz…  číst dále

Jiří Špaček (s využitím informací různých internetových stránek), 4.6. 2019

historie

Ves vznikla kolonizací německým obyvatelstvem někdy na počátku 13. století. První písemná zmínka o Fröllersdorfu (Frélichov, dnes Jevišovka) pochází z roku 1353. Původní kostel svaté Kunhuty v Jevišovce byla malá, raně středověká jednolodní stavba. Před rokem 1487 byla k západnímu průčelí kostela přistavěna věž. Fara se v Jevišovce připomíná poprvé v roce 1510. V roce 1836 byl původní gotický kostel sv. Kunhuty renovován. K zásadní přestavbě chrámu došlo v letech 1929–1930. Starší kostel nahradila nová funkcionalistická stavba podle návrhu architekta Miloslava Kopřivy. Z původní stavby zůstala zachována pozdně gotická hranolová věž a kruhové schodiště. Kostel sv. Kunhuty, který je od roku 1958 kulturní památkou ČR, je kostelem farním a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Farnost Jevišovka je však administrována excurrendo ze sousedního Drnholce.

Luděk Vláčil a Jiří Špaček (s využitím informací různých internetových stránek), 23.5. 2019

Půdorys místa

půdorys kostela
© B. Samek: Umělecké památky Moravy a Slezska, část 2. [J/N], Academia, Praha 1999
Obrázek Obrázek
Jihomoravský kraj,  Břeclav  (BV), Jevišovka

Místa v okolí

 kostel sv. Oldřicha
 U Křížku
 Drnholec
 Hrádek u Drnholce
 Emin zámek
 kostel sv. Floriána
 boží muka
 kostel sv. Jiljí
 kostel sv. Anny
 boží muka
 Břežany
 Kirchstetten
 Jiřice u Miroslavi
 boží muka
 kaple sv. Ducha
 kostel sv. Anny
 Vlasatice
 Mušov
 kostel sv. Linharta
 Kozí hrádek
 židovský hřbitov
 Mikulov
 Horní synagoga
 dům U Rytířů
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Rozálie
 jeskyně Na Turoldu
 městské hradby
 kaple sv. Antonína
 Sirotčí hrádek
 Kanovnické domy
 Neuhaus
 Laa an der Thaya
 boží muka
 boží muka
 kostel sv. Jiří
 kaple sv. Šebestiána
 stará radnice
 Božice
 Dyjákovice
 kamenný kruh
 Falkenstein
 mlýn
 Vysoká zahrada
 Branišovice
 kostel sv. Vavřince
 Děvičky
 kostel sv. Markéty
 Leopoldov
 Sedlec
 kostel sv. Barbory
 Archeopark Pavlov
 Pouzdřany
 Miroslav
 Popice
Základní informace místa
ID místa: 14207
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 4.6.2019
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobné

Články

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.


Na skok k Panence do Skoků - díl první: zrození legendy

Historie

Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.

Jak se topilo na hradech?

Reklamní sdělení

Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.


reklama