K zásadní přestavbě původně gotického kostela došlo v letech 1929–1930. Starší kostel nahradila nová funkcionalistická stavba podle návrhu architekta Miloslava Kopřivy. Zachována zůstala pouze věž se schodištěm z 15. stol.
Hlavní obrázek místa
© Luděk Vláčil 05/2019
Jihomoravská obec při rakouské hranici, která má v současnosti necelých 700 obyvatel, užívá novodobý a umělý název Jevišovka až od r. 1950. Je sice doložena již od r. 1353 a žilo zde německé obyvatelstvo, které jí dalo název Fröllersdorf. V 16. století přijali Liechtensteinové na své panství několik set chorvatských rodin, které uprchly před tureckými vojsky. Chorvati v obci nakonec získali většinu přes 70% a nazývali ji Frielištof. Po vzniku Československa byl název počeštěn na Frélichov. Po 2. světové válce došlo k celkové výměně obyvatelstva. Německé obyvatelstvo bylo vysídleno do Rakouska a Německa a r. 1948 stejný osud potkal i Chorvaty. Ti však byli z politických důvodů násilně přestěhováni do vnitrozemí, zejména do vylidněných vesnic severní Moravy. Obec dostala r. 1949 pojmenování Charvátská, avšak již po roce byl tento nepatřičný název opět změněn, a to podle řeky, která obtéká obec z jihu a krátce poté se vlévá zleva do Dyje. Do obce Jevišovka vede jihozápadním směrem odbočka ze silnice II/414 u Drnholce. Asi kilometr od jižního okraje zástavby se pak nachází místní železniční zastávka na trati 246 (Břeclav-Mikulov-Hrušovany nad Jevišovkou-Znojmo). Nejstarší stavbou a dominantou malé příhraniční jihomoravské obce Jevišovka je gotická věž funkcionalistického římskokatolického kostela svaté Kunhuty. Před kostelem stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1741 od Ignáce Lengelachera. Kolem kostela prochází dvě cyklistické trasy.
Jiří Špaček a Luděk Vláčil (s využitím informací různých internetových stránek), 23.5. 2019
popis

Kostel sv. Kunhuty je jednolodní stavba s lodí čtvercového půdorysu. Její východní strana je ukončena předsazeným obdélným kněžištěm, k němuž na jihu přiléhá sakristie. Na západní straně je k lodi připojen obdélný vstupní útvar se schodištěm na kůr. Loď má plochou střechu a železobetonový kazetový strop, který je nesen válcovými sloupy. Také kněžiště a sakristie mají plochostropé zastřešení. Okna kněžiště jsou kruhová, velká okna lodi pak obdélná. Původní gotická věž s válcovým schodištěm je vklíněna mezi vstupní útvar a severozápadní stranu lodi. Věž je zakončena ochozem neseným krakorci, střechu tvoří zděný jehlan. Zvony ve zvonici pocházejí z let 1487 a 1650. V interiéru se nacházejí sochy Panny Marie, Krista a sousoší svatého Jana z Boha. Autorem sochařských děl je český sochař a řezbář Josef Kubíček (1890-1972), který byl žákem Josefa Václava Myslbeka. Ve skříňovém nástavci hlavního oltáře lze shlédnout obraz…  číst dále

Jiří Špaček (s využitím informací různých internetových stránek), 4.6. 2019

historie

Ves vznikla kolonizací německým obyvatelstvem někdy na počátku 13. století. První písemná zmínka o Fröllersdorfu (Frélichov, dnes Jevišovka) pochází z roku 1353. Původní kostel svaté Kunhuty v Jevišovce byla malá, raně středověká jednolodní stavba. Před rokem 1487 byla k západnímu průčelí kostela přistavěna věž. Fara se v Jevišovce připomíná poprvé v roce 1510. V roce 1836 byl původní gotický kostel sv. Kunhuty renovován. K zásadní přestavbě chrámu došlo v letech 1929–1930. Starší kostel nahradila nová funkcionalistická stavba podle návrhu architekta Miloslava Kopřivy. Z původní stavby zůstala zachována pozdně gotická hranolová věž a kruhové schodiště. Kostel sv. Kunhuty, který je od roku 1958 kulturní památkou ČR, je kostelem farním a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Farnost Jevišovka je však administrována excurrendo ze sousedního Drnholce.

Luděk Vláčil a Jiří Špaček (s využitím informací různých internetových stránek), 23.5. 2019

Půdorys místa

půdorys kostela
© B. Samek: Umělecké památky Moravy a Slezska, část 2. [J/N], Academia, Praha 1999
Obrázek Obrázek
Jihomoravský kraj,  Břeclav  (BV), Jevišovka

Místa v okolí

 kostel sv. Oldřicha
 U Křížku
 Drnholec
 Hrádek u Drnholce
 Emin zámek
 kostel sv. Floriána
 boží muka
 kostel sv. Jiljí
 kostel sv. Anny
 boží muka
 Břežany
 Kirchstetten
 Jiřice u Miroslavi
 boží muka
 kaple sv. Ducha
 Vlasatice
 kostel sv. Anny
 Mušov
 kostel sv. Linharta
 Kozí hrádek
 Mikulov
 Horní synagoga
 židovský hřbitov
 jeskyně Na Turoldu
 dům U Rytířů
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Rozálie
 kaple sv. Antonína
 Sirotčí hrádek
 Kanovnické domy
 městské hradby
 Neuhaus
 Laa an der Thaya
 boží muka
 boží muka
 kostel sv. Jiří
 kaple sv. Šebestiána
 stará radnice
 Božice
 Dyjákovice
 kamenný kruh
 Falkenstein
 mlýn
 Vysoká zahrada
 Branišovice
 Děvičky
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Markéty
 Leopoldov
 Sedlec
 kostel sv. Barbory
 Archeopark Pavlov
 Pouzdřany
 Miroslav
 kostel sv. Ondřeje
 Popice
Základní informace místa
ID místa: 14207
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 4.6.2019
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama