
Úzký jazyk o délce 51 m a šířce 5-10 metrů je od okolní roviny na všech stranách oddělen příkopem, před kterým byl ještě kromě vstupní východní strany vyhozen val (na jihu rozesutý). Příkop je na východě 20 m široký a i dnes ještě 2 m hluboký, na ostatních stranách se šířka pohybuje mezi 15 a 23 metry. Centrální těleso je odstupňováno od východu k západu, v čele je zvýšená plocha o rozměrech cca 10 x 9 m.
O existenci opevněného sídla nedaleko Drnholce v poloze zvané Liščí díry prameny mlčí. Archeologickými nálezy je prokázáno osídlení ve XII. století, v literatuře lze nalézt několik hypotéz vysvětlujících jeho původ. Podle nich mohlo jít o pohraniční opevnění českého státu či rané sídlo šlechty českého či rakouského původu.
Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.