
Kostel je orientovaná podélná jednolodní stavba s odsazeným, rovně zakončeným kněžištěm. K severní zdi přiléhá sakristie, kaple Božího hrobu a předsíň. Nad západním průčelím se zvedá hranolová věž a k boku přiléhá přístavba schodiště. Východní nároží kněžiště jsou opatřena masivními odstupněnými opěrnými pilíři. V ose východní zdi kněžiště je gotické okno s kamenným ostěním a trojicí srdčitých kružeb dělené středním prutem. Lomená okna, avšak bez výplně, jsou i v bočních zdích. V lodi a zvonici jsou okna půlkruhově zaklenutá. Západní vstupní průčelí je členěno masivními pilastry. Kněžiště je zaklenuto dvěma poli křížové žebrové klenby. Sakristie, loď i předsíň a kaple jsou plochostropé. V západní části lodi je umístěna hudební kruchta s plochým podkruchtím, nesená litinovými sloupy.
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1222. Již v té době zde stál kostelík, z něhož se dochovala východní část lodi s patkami vítězného oblouku postavená snad kolem roku 1200. Rovně zakončený čtyřboký gotický presbytář dokládá rozšiřující přestavbu na konci 13. století. V roce 1356 se v Branišovicích poprvé zmiňuje fara. V neklidném období třicetileté války byl kostel vážně poškozen a vyhořel. V roce 1663 nechala představená abatyše cisterciáckého řádu Starobrněnského kláštera kostel obnovit. V roce 1673, při znovuosidlování vsi, byla dokončena loď a kolem roku 1784 přistavěna věž. V letech 1799-1800 proběhla přestavba. Kolem kostela se nacházel hřbitov, který sloužil až do epidemie cholery v roce 1830. Na začátku 20. století za faráře Franze Jiráka došlo k dalším úpravám kostela. Byl rozšířen chór, přibyla schodišťová věž a kaple, do níž bylo přesunuto schodiště ke kazatelně, kde byla umístěna nová… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.