© Jan Boukal, 07/2013
Na místě, kde stával hrad, je možné nalézt náznaky hradních příkopů a valů. Nedaleko je starý židovský hřbitov. Pod hradem je rybník, ve kterém se dá dobře koupat. Nedaleko ve vesničce Podlesí je stálá výstava historického hasičského nářadí a přístrojů.
Hrad Boršengrýn stával na skalnatém ostrohu při jihozápadním okraji dnešní vesnice Úbočí nad pravým břehem Kynžvartského potoka. Přistup k němu býval po jižní šíjové straně přerušené příkopem. Za ním se rozkládalo podélné předhradí, z něhož se zachovaly pouze nepatrné stopy po hospodářských budovách. ...Druhý, hlubší příkop dělil tuto část od menšího zadního hradu lichoběžníkového půdorysu. Podle vyobrazení z r. 1683 lze usuzovat, že zadní hrad byl opevněn hradbami a dvěma válcovými věžemi v rozích k předhradí. Malé nádvoří bylo uzavřeno na severní straně čtverhranným palácem. Hrad, byť v troskách, stál ještě v první polovině 19. století a teprve r. 1846 bylo hradního zdiva použito na stavbu blízkého ovčína.
Ves Úbočí spolu s tvrzí jsou poprvé doloženy r. 1360. Je pravděpodobné, že tvrz si zde postavili jako náhradní sídlo tehdejší majitelé zdejšího zboží Englhart a Albert z Kynžvartu po r. 1347, kdy byl jejich sídelní hrad Kynžvart zničen královským vojskem a jeho obnovení zakázáno. ...R. 1360 připadla tvrz a ves Úbočí jako součást kynžvartského zboží Albrechtovi Nothaftovi a od jeho synů získal toto panství r. 1373 Boreš z Týzmburka. Protože zákaz obnovy kynžvartského hradu stále platil, získal Boreš od císaře Karla IV. r. 1374 alespoň povolení ke stavbě nového hradu na místě tvrze v Úbočí. Hrad, pojmenovaný po stavebníku německy Borschengrün (Borešova louka), byl hotov do r. 1380. Boršengrýn patřil i nadále k hradu Kynžvartu, po jeho obnovení koncem 14. století ztratil však význam a byl pronajímán jako manství. V l. 1426–1437 se zde připomíná Mikuláš Fras, později rytíř Valdenroder a před r. 1450 Bedřich z Failče. R. 1452 obsadil majitel Kyžvartu Jindřich II. z Plavna Boršengrýn svým hejtmanem Hanušem Edlmanem. Tehdy probíhal mezi pány z Plavna a městem Chebem boj o hranici vzájemných panství, který v srpnu 1452 vyvrcholil dobytím Boršengrýnu chebskou hotovostí a jeho pobořením. Od té doby nebyl již hrad udržován. Hrad Boršengrýn stával na skalnatém ostrohu při jihozápadním okraji dnešní vesnice Úbočí nad pravým břehem Kynžvartského potoka. Přístup k němu býval po jižní šíjové straně přerušené příkopem. Za tím se rozkládalo podélné předhradí, z něhož se zachovaly pouze nepatrné stopy po hospodářských budovách. Druhý, hlubší příkop dělil tuto část od menšího zadního hradu lichoběžníkového půdorysu. Podle vyobrazení z r. 1683 lze usuzovat, že zadní hrad byl opevněn hradbami a dvěma válcovými věžemi v rozích k předhradí. Malé nádvoří bylo uzavřeno na severní straně čtverhranným palácem. Hrad, byť v troskách, stál ještě v první polovině 19. století a teprve r. 1846 bylo hradního zdiva použito na stavbu blízkého ovčína..
|
Přihlášení |
