
Nejvzácnější památkou malebné valašské obce Velké Karlovice uprostřed beskydských hvozdů je roubený kostelík zasvěcený Panně Marii Sněžné. Dalo by se říci, že patří mezi nejvzácnější roubené církevní objekty na celém Valašsku.
Byl postaven vrchností v polovině 18. století na půdoryse řeckého kříže, což je poměrně atypické. Kostel je složen z celkem 24 úhlů. Další jeho zvláštností je velmi pečlivé zpracování trámů a dřeva celkově. Nad průsečíkem hřebenů střech, nad pomyslným středem kostela, se zvedá barokní dřevěná věžička.
Kostel se nachází takřka ve středu historického jádra Velkých Karlovic, 200 m jihovýchodně od křižovatky silnic z Karolinky a Hutiska-Solance (Soláně).
Kostel sám se nachází na okraji ohrazeného areálu místního katolického hřbitova jehož součástí je i historická fara.
Pro milovníky dřevěné lidové architektury jistě stojí za návštěvu i soubor dřevěných staveb a starého fojtství, které tvoří tzv. Karlovské muzeum v těsném sousedství hřbitova s kostelíkem.
Uvádí se, že ve stavbě je celkem 24 úhlů. Linie křížících se hřebenů střech je vedena v jedné rovině. Nad průsečíkem hřebenů střech (středu kostela) byla vztyčena drobná barokní zvonicová věžička. Původně ve věžičce visely tyto zvony: větší s nápisem - "K poctě Boží a svatých jeho" a měl reliéf Blahoslavené Panny Marie sedící s Ježíškem na klíně a na protější straně s obrazem archanděla Michaela. Menší zvon měl nápis - "Ke cti Blahoslavené Panny Marie a svaté Barbory" s reliéfem stojící Panny Marie s Ježíškem v náručí a z druhé strany vypouklý obraz sv. Barbory, panny mučednice. Nyní zde visí menší zvon sv. Jiří, větší Blahoslavené Panny Marie, Pomocnice křesťanů. Interiéry kostela byly původně bez nátěru stejně jako stěny a lavice. Před rokem 1900 byl celý interiér kostelíka vymalován bílou olejovou barvou. V roce 1928 nátěr upraven tak, jak jej známe nyní. To jest, že presbyterium je obloženo a zbytek kostela má na stěnách přiznané trámy. Původní oltář byl v roce 1894 nahrazen nynějším. Starý barokní oltář byl velmi podobný bočnímu oltáři sv. Jana Nepomuckého. Podlaha kostela byla původně dřevěná z dlouhých a silných fošen. Ty však začaly být „vyšoupané“ a byly nahrazeny velkými valouny. Až v roce 1948 byla instalována současná dlažba. V roce 1946 bylo instalováno elektrické osvětlení i do lustrů, které roku 1892 daroval židovský majitel skláren, Salomon Reich..
První mše svatá se v novém kostele konala 15. srpna 1754, poté byl 21. srpna kostel slavnostně požehnán valašskomeziříčským děkanem. Vždy v tento den se zde konala i pouť a to až do roku 1811. Poté byla přeložena na neděli, která připadne po 5. srpnu, což se děje dodnes. Že při stavbě kostela sehrála důležitou roli vrchnost je zřejmé dodnes. Kostelík má důmyslné centrální barokní rozložení a poměrně velmi přesné technické zpracování materiálu (dřeva). Duchovní správa byla ve Velkých Karlovicích ustanovena roku 1755, kdy byl jmenován kaplan. Správně spadaly Velké Karlovice k farnosti rožnovské. V roce 1784 však byl kaplan již samostatný a roku 1843 povýšen na faráře..