
Nad dveřmi, při vstupu do kostela, stojí: "Léta páně 1754 dne 21. srpna rozweselil gsem se w těch wěcech, které gsou powěděny mně: do domu Páně pugdeme. Žalm 121".
Kostel Panny Marie Sněžné byl založen důmyslně na půdoryse řeckého kříže s hlavní lodí orientovanou směr východ - západ. Celá stavba je vystavěna ze dřeva a proto byla ramena kříže postavena diagonálně. Uvádí se, že ve stavbě je celkem 24 úhlů. Linie křížících se hřebenů střech je vedena v jedné rovině. Nad průsečíkem hřebenů střech (středu kostela) byla vztyčena drobná barokní zvonicová věžička. Původně ve věžičce visely tyto zvony: větší s nápisem - "K poctě Boží a svatých jeho" a měl reliéf Blahoslavené Panny Marie sedící s Ježíškem na klíně a na protější straně s obrazem archanděla Michaela. Menší zvon měl nápis - "Ke cti Blahoslavené Panny Marie a svaté Barbory" s reliéfem stojící Panny Marie s Ježíškem v náručí a z druhé strany vypouklý obraz sv. Barbory, panny mučednice. Nyní zde visí menší zvon sv. Jiří, větší Blahoslavené Panny Marie, Pomocnice křesťanů. Interiéry kostela byly původně bez nátěru stejně jako… číst dále
Jako jedna z mála staveb, zná dřevěný kostel Panny Marie Sněžné ve Velkých Karlovicích přesné datum svého vzniku. Tím je rok 1754. Zakladatelem kostela byl hrabě František ze Žerotína. První mše svatá se v novém kostele konala 15. srpna 1754, poté byl 21. srpna kostel slavnostně požehnán valašskomeziříčským děkanem. Vždy v tento den se zde konala i pouť a to až do roku 1811. Poté byla přeložena na neděli, která připadne po 5. srpnu, což se děje dodnes. . Že při stavbě kostela sehrála důležitou roli vrchnost je zřejmé dodnes. Kostelík má důmyslné centrální barokní rozložení a poměrně velmi přesné technické zpracování materiálu (dřeva). Duchovní správa byla ve Velkých Karlovicích ustanovena roku 1755, kdy byl jmenován kaplan. Správně spadaly Velké Karlovice k farnosti rožnovské. V roce 1784 však byl kaplan již samostatný a roku 1843 povýšen na faráře.
V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.